23 C 237/2020-13 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 6 006 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a s tím spojených nákladů na upomínání žalovaného. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] -„ Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU“, kterou se žalobkyně pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla žalovaného zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně se žalovaný zavázal platit částku 1 676 Kč, a to vždy k 27. dni v měsíci. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Za součást této smlouvy byl v jejím textu označen rovněž dokument s názvem„ POJISTNÉ PODMÍNKY“. Žalovaný však účastníky smluvenou částku od [datum] nehradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 11. 11. 2019, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě žalovaným doposud nezaplacené dlužné částky. K této částce byl připočítán poplatek za zaslání předmětné upomínky ve výši 300 Kč Lhůta pro zaplacení souhrnu žalobkyní požadovaných částek byla stanovena do 2. 1. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný předmětnou částku neuhradil, byl mu dopisem ze dne 16. 1. 2020 oznámen zánik účastníky uzavřené smlouvy, a to uplynutím dne 2. 1. 2020. Následně dopisem ze dne 11. 2. 2020 označeným jako„ Pokus o smír“ byl žalovaný za období od 27. 9. 2019 až do zániku smlouvy žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 5 406 Kč spolu s poplatky za zaslané upomínky v celkové výši 600 Kč. V neposlední řadě pak byl žalovaný informován o jeho povinnosti uhradit žalobkyni dlužnou částku prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 29. 5. 2020 odeslané žalovanému zástupcem žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, žalobkyní požadovanou částku do dne vyhlášení rozsudku neuhradil. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když od 27. 9. 2019 neuhradil sjednané pojistné ve výši 1 676 Kč měsíčně splatné vždy k 27. dni v měsíci. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 2. 1. 2020, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani přes upomínku žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, vznikla mu povinnost k úhradě dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši 5 406 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 422 Kč stanovených v souladu s návrhem žalobkyně od [datum] do [datum]. Ve vztahu k žalobkyní požadovaným nákladům na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného a upomínky označené jako„ Pokus o smír“, kterými byl žalovaný vyzván, a to vyjma úhrady nedoplatku z titulu dlužného pojistného, také k úhradě paušalizovaných nákladů na vymáhání tohoto dlužného pojistného ve výši 600 Kč, soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady za zaslání upomínek k plnění, nebyla mezi účastníky v předmětné pojistné smlouvě sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného bylo uvedeno pouze v pojistných podmínkách žalobkyně připojených k předmětné pojistné smlouvě, podle kterých může žalobkyně pro případ nezaplacení pojistného včas a ve správné výši na žalovaném požadovat„ zaplacení úroku z prodlení a také úhradu nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného“. Výši těchto nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného žalobkyně poté paušálně vyčíslila v „ Sazebníku nákladů u produktů neživotního pojištění“, a to 300 Kč za upomínku k úhradě dlužného pojistného a 300 Kč za upomínku nazvanou jako„ Pokus o smír“. Tento sazebník však nebyl v účastníky uzavřené pojistné smlouvě zahrnut mezi dokumenty tvořící nedílnou součást předmětné pojistné smlouvy. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu poplatků za upomínky dlužného pojistného, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v účastníky sjednané pojistné smlouvě, nemůže obstát. V souvislostí s absencí vyčíslení reálných nákladů vzniklých zasláním upomínky žalovanému a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že v tomto případě předmětný paušalizovaný poplatek odpovídá svým charakterem ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalovaného řádně hradit pojistné. Žalobkyní požadovaný poplatek za upomínku k úhradě dluhu tak mimo jiné plní jednu ze základních funkcí smluvní pokuty, a sice funkci kompenzační, kdy nahrazuje předpokládanou škodu vzniklou žalobkyni v souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovaného hradit sjednané pojistné a nahrazuje ji paušální částkou. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019). Dále je třeba připomenout, že žalovaný se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele. Je sice pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke