23 C 73/2021-29 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 482 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a s tím spojených upomínacích poplatků žalovaného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně„ Autopojištění Combi Plus III“. Touto smlouvou se žalobkyně pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Renault Megane Scenic, [registrační značka], zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně se žalovaný počínaje dnem 18. 12. 2020 zavázal platit čtvrtletně částku 1 506 Kč, a to vždy k 18. dni v příslušném měsíci. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Za součást předmětné smlouvy byly v jejím textu označeny také Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VPPPOV 1/15 (dále jen„ pojistné podmínky“) a„ přehled poplatků“, jehož aktuální verze měla být k dispozici na internetových stránkách žalobkyně nebo na libovolné pobočce žalobkyně. Žalovaný však účastníky smluvenou částku za produkt žalobkyně ve výši 1 506 Kč do 18. 12. 2020 neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně označenou jako„ Upomínka k zaplacení dlužného pojistného“ ze dne 17. 2. 2020, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě žalovaným doposud nezaplacené dlužné ceny za produkt žalobkyně ve výši 1 506 Kč. K této částce byly připočítány„ náklady na vymáhání“ ve výši 300 Kč Lhůta pro zaplacení souhrnu obou částek byla stanovena do 9. 4. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný částku 1 806 Kč žalobkyni neuhradil, byl mu dopisem ze dne 23. 4. 2020 oznámen zánik účastníky uzavřené smlouvy, a to uplynutím dne 9. 4. 2020. Následně dopisem ze dne 19. 5. 2020 označeným jako„ Pokus o smír“ byl žalovaný za období od 18. 12. 2020 do 9. 4. 2020 vyzván k úhradě poměrné částky za produkt žalobkyně ve výši 1 882 Kč a„ nákladů na vymáhání“ v celkové výši 600 Kč. V neposlední řadě pak byl žalovaný vyzván k úhradě předmětné dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 21. 8. 2020 odeslané žalovanému zástupcem žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Počátek smluveného čtvrtletního pojistného období byl stanoven na 18. 12. 2019. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 18. 12. 2019 a do 18. 3. 2020 neuhradil sjednané pojistné za příslušná pojistná období ve výši 1 506 Kč. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 9. 4. 2020, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 18. 12. 2019 do 9. 4. 2020 ve výši 1 882 Kč, a to včetně kapitalizovaných úroků z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, od 11. 4. 2020 do 5. 2. 2021 ve výši 155,20 Kč. 8. Ve vztahu k žalobkyní požadovaným upomínacím poplatkům za„ Upomínku k zaplacení dlužného pojistného“ a upomínku označenou jako„ Pokus o smír“, kterými byl žalovaný vyzván, a to vyjma úhrady nedoplatku z titulu dlužného pojistného, také k úhradě nákladů na vymáhání v celkové výši 600 Kč soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady spojené s vymáháním pojistného, nebyla mezi účastníky v samotném textu předmětné pojistné smlouvy sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného bylo uvedeno v pojistných podmínkách žalobkyně připojených k předmětné pojistné smlouvě, konkrétně v článku 4 bodu 10 těchto pojistných podmínek, který stanovil, že v případě nezaplacení pojistného včas a ve správné výši může žalobkyně na žalovaném požadovat„ úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného“. Výši nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného žalobkyně poté paušálně vyčíslila v „ Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění“, a to jako 300 Kč za„ Upomínku k zaplacení dlužného pojistného“ a 300 Kč za upomínku nazvanou jako„ Pokus o smír po zániku pojištění“. Aktuální verze tohoto sazebníku byla dostupná pouze na internetových stránkách nebo libovolné pobočce žalobkyně. Na základě uvedených skutečností soud konstatuje, že požadavek žalobkyně na úhradu upomínacích poplatků, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v separátním pohyblivém sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v samotném textu účastníky sjednané pojistné smlouvy, nemůže obstát. 9. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů vzniklých zasláním upomínky žalovanému a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že v tomto případě předmětný paušalizovaný poplatek odpovídá svým charakterem ujednání o smluvní pokutě, a to za porušení sjednané povinnosti žalovaného řádně hradit pojistné. Uvedený závěr je podporován rovněž ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cd