23 C 90/2021-38 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu částky 1 317 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek vody a odvádění odpadních vod. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 4. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] kterou se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa [obec a číslo], [PSČ] [obec] vodu a odvádět odpadní vody, za což se žalovaný zavázal zaplatit v ceníku žalobkyně stanovenou a příslušnými právními předpisy regulovanou cenu. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Za období od 9. 1. 2020 do 8. 4. 2020, prostřednictvím faktury [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému cenu za plnění poskytnuté na základě výše uvedené smlouvy ve výši 454 Kč se lhůtou k úhradě do 3. 5. 2020, za období od 9. 4. 2020 do 7. 7. 2020, prostřednictvím faktury [číslo] cenu ve výši 429 Kč se lhůtou k úhradě do 1. 8. 2020 a za období od 8. 7. 2020 do 6. 10. 2020, prostřednictvím faktury [číslo] cenu ve výši 434 Kč se lhůtou k úhradě do 31. 10. 2020. Žalovaný však žalobkyní ceny žalobkyní poskytnutého plnění neuhradil. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 1. 2021 byl žalovaný zástupkyní žalobkyně opětovně vyzván k úhradě všech výše uvedených cen, avšak žalovaný, přestože nijak nezpochybnil správnost shora specifikovaných vyúčtování, ani nerozporoval skutečnost, že tyto částky dosud nebyly žalobkyni uhrazeny, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), platí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1746 o. z., podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Podle ustanovení § 20 odst. 1, 2 a 3 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů (zákon č. 526/1990 Sb., o cenách) a množství odebrané vody podle § 16 zákona o vodovodech a kanalizacích nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 zákona o vodovodech a kanalizacích. Dvousložková forma obsahuje vyjma výše uvedených složek také a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod. V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako dodavatel a provozovatel a žalovaný jako odběratel. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat do smluveného odběrného místa vodu a odvádět odpadní vody a žalovaný se zavázal za tato plnění a související služby řádně a včas platit účastníky sjednanou a příslušnými právními předpisy regulovanou cenu. Protože žalovaný však ke dni 3. 5. 2020, 1. 8. 2020 a 31. 10. 2020 svoji povinnost uhradit cenu žalobkyní poskytnutého plnění ve výši 454 Kč, 429 Kč a 434 Kč nesplnil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 454 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 429 Kč od 2. 8. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 434 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 883 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.