42 C 302/2021-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 17 316 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, žalovaná se žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 21 816 Kč (skládající se z půjčené částky 12 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 9 816 Kč), podle které měla splácet týdně 364 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 4 500 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56. 497% a v poměru 43. 503% na souhrnný poplatek – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Žalovaná částka 17 316 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56. 497%) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43. 503% - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta) – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobkyně předkládá jako důkaz, ovšem žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovanou ve výši 4 500 Kč, vydělila týdenní splátkou 364 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by podle tohoto klíče nastala již ke dni 19.2.2019. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od 15.1.2020. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování, když soud vyšel z listinných důkazů předložených žalobkyní, došel soud k následujícím závěrům. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že žalobkyně coby úvěrující a žalovaná coby klient připojily dne [datum] své podpisy pod Smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. K čerpání úvěru došlo v hotovosti při sepisu Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 60 týdnů, pevně sjednaný úrok za tuto dobu činí 2 376 Kč, roční úroková sazba dle Smlouvy činí 70,89 %, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 212,77% (viz Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), v rámci Smlouvy byl ještě sjednán poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 480 Kč Celkem měla tedy žalovaná v 60 týdenních splátkách uhradit žalobkyni částku 21 816 Kč. Součástí Smlouvy byly Smluvní podmínky ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru. Uzavření Smlouvy žalobkyně dále podložila Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně přílohy obsahující vzorec pro výpočet roční procentní sazby spotřebitelského úvěru a Evidenční kartou klienta s osobními a příjmovými údaji žalované, i tyto listiny obsahují podpis žalované. Z Platební historie - listiny vytvořené žalobkyní obsahující údaje o jednotlivých splátkách spotřebitelského úvěru vyplývá, že žalovaná oproti poskytnuté částce ve výši 12 000 Kč uhradila do podání žaloby žalobkyni částku 4 500 Kč. Předžalobní výzva k úhradě byla žalované prokazatelně odeslána dne 27.11.2020, v rámci této výzvy byla žalovaná informována o tom, že žalobkyně může využít svého práva vymáhat svůj dluh po žalované prostřednictvím soudního řízení. 4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“, přičemž soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku z úvěrové smlouvy. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu ze smlouvy o úvěru mezi účastníky nedošlo, (a proto na projednávaný případ nelze aplikovat výše uvedené právní ustanovení smlouvy o úvěru), neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaných úroků a poplatků za poskytnutí úvěru. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle Smlouvy je žalovaná povinna uhradit pevně sjednaný úrok 2 376 Kč s roční úrokovou sazbou 70,89 %, dále poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč Tyto poplatky, ačkoliv to ze Smlouvy přímo nevyplývá, jsou zahrnuty do roční úrokové sazby 70,89%, k tomuto závěru lze však dojít výpočtem. Soud konstatuje, že pokud jde o výši sjednaných úroků (souhrnného poplatku) ve výši 70,89 % ročně (a shodně i pokud jde o výši roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 212,77%), je jejich výše nepřiměřená a za hranicí mravnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/20015 ze dne 27.2.2007 řešící výši úrokové sazby). Průměrná výše úroků spotřebitelských úvěrů na spotřebu s dobou splatnosti od jednoho roku do pěti let poskytovaných bankami domácnostem v době uzavření předložené Smlouvy (statistiky [obec] [anonymizováno] banky jsou dostupné na [webová adresa]), tedy v období měsíce listopadu 2018, činila 8,29 % ročně. Úrok ve výši 70,89 % ročně sjednaný ve Smlouvě je tedy více než 8 násobný. Takovýto úrok je v rozporu s dobrými mravy, když Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 33 Odo 236/20015 ze dne 27.2.2007 považuje za hranicí mravnosti úroku takový úrok, který dosahuje dvojnásobku až trojnásobku výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Ujednání o úrocích a dalších poplatcích za čerpání úvěru jsou neoddělitelná od ostatního obsahu Smlouvy, jedná se o smlouvu adhezní, kdy žalovaná neměla možnost vyjednávat o podmínkách Smlouvy, úvěr by bez požadovaných úroků a poplatků nezískala a je zřejmé, že žalobkyně by bez těchto plateb v rozporu s dobrými mravy ani úvěr neposkytla. Jejich neplatnost nelze zhojit prostřednictvím moderace úroků či poplatků provedené soudem. Smlouva je tedy neplatná jako celek. 5. Je-li smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla předmětné peněžní prostředky, neplatná, může se žalobkyně domáhat jejich vrácení, coby bezdůvodného obohacení, neboť jde o plnění poskytnuté bez právního důvodu, a žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky žalované skutečně poskytla a ta je před podáním žaloby beze zbytku nevrátila. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovanou, což žalobkyně prokázala. Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že žalovaná oproti částce 15 000 Kč, kterou od žalobkyně obdržela, vrátila do podání žaloby částku 4 500 Kč. Žalované se tedy od žalobk