7 C 152/2020-70 — Okresní soud v Sokolově

Žalobci se u zdejšího soudu domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaných, spočívající v souhlasu se stavebními úpravami bytové jednotky [číslo] půdní vestavbou do půdního prostoru domu [adresa], který se nachází v katastrálním území Sokolov tak, jak byly vyznačeny projektantem [jméno] [příjmení] na situačním výkrese. Svůj návrh odůvodnili tím, že žalobci a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova [adresa] (bytový dům) v katastrálním území a obci [obec]. Podíly obou manželů na pozemku jsou stejné, tedy žalobcům i žalovaným připadá do jejich společného jmění manželů ½. Dohodu spoluvlastníků o zrušení a vzájemném vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci byly v budově vymezeny bytové jednotky a určeny společné části domu. Nedílnou součástí dohody z [datum] pak jsou schémata všech podlaží domu, určující polohu čtyř bytových jendotek a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytových jednotek. Již v době vymezení jednotek měli žalobci v úmyslu realizovat v bytové jednotce [číslo] spojení s půdním prostorem nad jednotkou, a to vnitřním schodištěm stejně tak, jako to mají žalovaní nad jednotkou [číslo]. Pro realizaci záměru žalobců, tj. vybudování mezonetového bytu je dle stavebního zákona nutný souhlas spoluvlastníků pozemku par. [číslo] tzn. žalovaných. Účastníci před realizací svého záměru mnohokrát jednali, přičemž se ukázalo, že žalovaní vybudovali při stavbě svého mezonetového bytu stěnu, rozdělující půdní prostor mimo středovou osu domu na úkor žalobců. Tento problém dodnes trvá. Žalobci pověřili vypracováním realizačního plánu pro spojení jejich bytové jednotky s půdním prostorem projektanta Pavla Vereše, který žalované požádal o souhlas spoluvlastníka pozemku podle § 184 a) odst. 1, Stavebního zákona, přičemž je dál informoval, že po udělení souhlasu bude vyhotovena vlastní dokumentace stavby, která bude předložena pro účely stavebního povolení. Propojení bytové jednotky [číslo] s půdou bude provedeno novým schodištěm uvnitř bytové jednotky, stejně tak, jako mají toto propojení realizováni žalovaní. Žalovaní s realizací záměru žalobců nesouhlasí a souhlas s půdní vestavbou žalobcům neudělili. Na den [datum] bylo svoláno jednání vlastníků jednotek v domě [adresa] za jediným účelem a to získání souhlasu spoluvlastníků se záměrem žalobců. Na schůzce však žalovaní souhlas s vestavbou neudělili a k dohodě mezi účastníky nedošlo. Z toho žalobci dovozují naléhavý právní zájem na prohlášení vůle žalovaných soudem. Žalovaní k žalobě uvedli, že s ní v žádném případě nesouhlasí. Svůj postoj odůvodnili tím, že sice nerozporují uzavření dohody spoluvlastníků ze dne [datum], na základě které došlo ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a vymezení čtyř bytových jednotek v budově, avšak z prohlášení vlastníků nikde nevyplývá záměr žalobců propojit bytovou jednotku [číslo] s půdním prostorem. Z dohody nevyplývá ani žádný závazek žalovaných, že by v budoucnu museli žalobcům udělit souhlas se stavebními úpravami, kterými bude zasahováno do společných částí nemovitosti. Dále nesouhlasili s tvrzením žalobců, že by provedli na půdě stavební úpravy na úkor žalobců, tak jak je tvrzeno v žalobě. Souhlas s vestavbou nebyl žalovanými udělen z toho důvodu, že již průběhu roku 2019 prováděli žalobci v bytové jednotce stavební práce (vybourání nenosné příčky, odstranění keramické dlažby, včetně betonové mazaniny a nahrazení novou podlahou, instalace podlahového topení). V důsledku této činnosti se v bytové jednotce žalovaných [číslo] objevili trhliny na stropě, trhliny v omítce stropu a vyboulení omítky. V druhé polovině června 2019 pak následně došlo k odpadnutí části omítky z podhledu stropu v ploše asi 80x100 cm. Tato skutečnost byla zhodnocena inženýrem pro statiku a dynamiku staveb Ing. Vladimírem Tomisem, který vyslovil závěr, že v bytové jednotce žalobců byly stavební práce prováděny pomocí bouracího kladiva, po dobu dvou týdnu nebyla stavební suť z bytu vyvážena, a tudíž docházelo k hromadění vybourané sutě na stropní konstrukci. Vlivem dynamických rázů pak došlo k popraskání stropních vložek, což způsobilo odpadnutí omítky v jednotce žalovaných. Dne [datum] pak došlo k dalšímu pádu omítky v další místnosti bytové jednotky žalovaných. S ohledem na to, museli žalovaní vynaložit značné finanční prostředky na likvidaci vzniklé škody, kdy náhrady těchto částek jsou předmětem jiného soudního řízení vedeného u zdejšího soudu. S ohledem na uvedené skutkové okolnosti mají proto žalovaní důvodné obavy, že pokud by udělili žalobcům souhlas s uvedenými stavebními úpravami, byly by tyto prováděny stejně neodborně, jak se tomu dělo v minulosti a v návaznosti na to, budou vznikat žalovaným další újmy na jejich bytové jednotce. Dále žalovaní namítali, že situační výkres není podkladem, ze kterého by bylo možné seznat, co vše a jakým způsobem, v jakém rozsahu budou žalobci ve své bytové jednotce provádět. Ohledně tvrzené schůzky ze dne [datum] žalovaní uvedli, že proběhla, a na obsah jednání bylo reagováno písemným sdělením, ve kterém byly důvody neudělení souhlasu sděleny. Zápis z jednání pak neodpovídá skutečnému průběhu jednání. Žalovaní dále uvedli, že mají za to, že souhlas se stavebními úpravami nelze udělit na základě situačního výkresu, aniž je známa projektová dokumentace, podle které by měly být stavební úpravy prováděny. V reakci na vyjádření žalovaných pak žalobci ještě svá tvrzení doplnili v tom směru, že žalobci a žalovaní byli spoluvlastníky pozemku a budovy nejméně od roku 2013, kdy však mezi účastníky opakovaně docházelo ke konfliktům a v důsledku toho, byli následně v budově vymezeny bytové jednotky. Žalobci chtěli od počátku realizovat dohodnuté řešení propojení bytové jednotky [číslo] s půdou shodně, jako mají žalovaní propojenou bytovou jednotku [číslo]. Při realizaci záměru žalobců bylo v roce 2018 zjištěno, že žalovaní v době, kdy prováděli spojení bytu s půdním prostorem vnitřním schodištěm, zbourali a postavili novou příčku v půdním prostoru a to mimo nosnou zeď a rozšířili si tak jednotku na úkor druhé poloviny půdního prostoru, to vše v rozporu se stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím. Žalobci tak byli na základě této skutečnosti donuceni upravit svůj projekt a uvažovat s umístěním schodiště v jiným místech spodní části bytu. Po opakovaných pokusem o dosažení dohody, navrhli žalobci žalovaným, že vybudují schodiště vnitřkem své bytové jednotky, obdobně jako mají svou bytovou jednotku s půdou žalovaní a nepožadovali zbourání zdi nesprávně postavené. Navrhli respektovat stávající stav půdního prostoru žalovaných a projektovou dokumentaci přizpůsobit stávající konstrukci zdiva s ponecháním společných částí půdního prostoru jako je v prohlášení a to pod jedinou podmínkou, kterou by byl souhlas žalovaných v souladu s ust. § 184 a) Stavebního zákona, který by žalovaní vyjádřili podpisem na situačním výkrese stavby na zahájení stavebního řízení. Dále žalovaní poukázali na skutečnost, že v prohlášení vlastníků se v článku 5 vymezení jednotek uvádí, že jednotka [číslo] přísluší žalobcům a její součástí je půda ve 2. a 3. nadzemním podlaží a půdní prostor nad tímto bytem o celkové ploše 126,5 m2, zcela shodně je vymezení uvedeno i u bytové jednotky [číslo] u obou jednotek je shodná výměra bytu 126,5 m2, součástí výměry jednotek je i půdní prostor. Mezi účastníky nebylo nikdy v minulosti sporné, že by žalobci nemohli půdní prostor nad bytovou jednotkou [číslo] užívat jako součást tohoto bytu, proto je i nutno při posouzení úmyslu stran vycházet z toho, že vůle účastníků smlouvy byla při uzavírání dohody a vymezování jednotek taková, že bytové jednotky žalobců i žalovaných budou shodné. K zjištění skutkovému stavu věci provedl soud řadu listinných důkazů předložených účastníky, které hodnotil samostatně i ve vzájemné souvislosti: Z dohody spoluvlastníků o zrušení a vzájemném vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci a prohlášení vlastníků o rozdělení práv k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám bylo zjištěno, že touto dohodou zrušili účastníci v souladu s § 1141 občanského zákoníku své spoluvlastnictví k budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Sokolov. Zároveň byly v budově vymezeny čtyři bytové jednotky, společné části domu a bylo dohodnuto vlastnictví jednotlivých jednotek, kdy do vlastnictví žalobců připadly jednotky [číslo] do vlastnictví žalovaných jednotky [číslo]. Ze připojeného schématu jednotlivých podlaží domu vyplývá, že dům má 2 nadzemní podlaží, a nad tím ještě půdní prostor. Ze zápisu z jednání vlastníků jednotek ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] v [číslo] hod se v kanceláři právní zástupkyně žalobců konalo jednání vlastníků jednotek, kdy byla řešena otázka souhlasu žalovaných s půdní vestavbou realizovanou nad bytovou jednotkou [číslo]. Žalovaní s výstavbou nesouhlasili. Zápis není podepsán žalovanými. Pozvánka na předmětnou schůzku obsahuje jako přílohu kata