10 C 279/2022-33 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 18. 12. 2019 její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] poskytla při uzavření smlouvy žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Dle smlouvy se žalovaný se zavázal vedle půjčené částky uhradit i souhrnný poplatek ve výši 16 480 Kč, to vše ve 60 týdenních splátkách po 608 Kč, poslední splátka byla stanovena na 16. 2. 2021. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla následně na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno současně s výzvou o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím dne 7. 1. 2022. Žalovaný uhradil pouze celkem částku 3 040 Kč, na upomínky a výzvy k doplacení nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 33 440 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 13 440 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 539,17 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 489,58 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, a úrok 25,14 % z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, nedostavil se, nepožádal o odročení jednání, svou neúčast neomluvil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101/3 o.s.ř. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 18. 12. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Tuto částku se žalovaný spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 480 Kč zavázal vrátit v hotovosti ve 60 týdenních splátkách po 608 Kč, celkem tedy se zavázal vrátit částku 36 480 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství žalobkyni. Dne 3. 2. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a zároveň ho vyzvala, aby do 10 dnů od doručení výzvy uhradil dlužnou částku. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 4. 2. 2022. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že byla prošetřena úvěruschopnost žalovaného. 4. Z § 580 o.z. vyplývá, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Z § 2991 o.z. a § 2993 věta první o.z. vyplývá, že, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Plnila-li strana, aniž to byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 18. 12. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému finanční prostředky 20 000 Kč. Tuto částku spolu se souhrnným poplatek ve výši 16 480 Kč se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný doposud uhradil 3 040 Kč. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky s příslušenstvím s právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky s výzvou o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím do 10 dnů od jejího doručení. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 18. 12. 2019 je neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 588 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 16 480 Kč označená jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnuté půjčky ve výši 20 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 71,4 % z půjčených prostředků při splatnosti 60 týdnů. Částka 16 480 Kč označená jako souhrnný poplatek tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Úrok 71,4 % je úrokem sjednaným ve výši, který podstatně, mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. V době uzavření smlouvy, tj. v prosinci 2019 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 8,38 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla půjčku za účelem získání úroku. Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právního úkonu a jeho obsah je logické, že bez sjednání tak vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce se žalovaným neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního úkonu, kterými se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2991 a § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný již vydal bezdůvodné obohacení ve výši 3 040 Kč, k úhradě proto zbývá částka 16 960 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Žalobkyně, které její právní předchůdkyně dne 7. 1. 2022 postoupila pohledávku s příslušenstvím, dne 4. 2. 2022 zaslala žalovanému současně s oznámením o postoupení pohledávky výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení výzvy. Dne 9. 2. 2022 byla výzva doručena, žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil, proto od 20. 2. 2022 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Dle § 1970 o.z. je proto žalovaný povinen uhradit úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 7. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 19 960 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v rozdílu mezi požadovanou částkou 33 440 Kč a přiznanou částkou 19 960 Kč, tj. v části 19 480 Kč, zamítl stejně jako příslušenství požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru. 8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byli účastníci úspěšní přibližně každý z jedné poloviny, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.