10 C 339/2022-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 30. 3. 2020 její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] poskytla při uzavření smlouvy žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Dle smlouvy se žalovaná zavázala vedle půjčené částky uhradit i souhrnný poplatek ve výši 6 210 Kč, to vše ve 45 týdenních splátkách po 338 Kč, poslední splátka byla stanovena na 8. 2. 2021. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla následně na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno současně s výzvou o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím dne 3. 2. 2022. Žalovaná uhradila pouze částku 4 413 Kč, na upomínky a výzvy k doplacení nereagovala. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 10 796 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 719,85 Kč a souhrnného poplatku ve výši 2 076,15 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 383,46 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 719,85 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % a úrok 29,55 % ročně z částky 8 719,85 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná byla k jednání řádně předvolána, nedostavila se, nepožádala o odročení jednání, svou neúčast neomluvila, soud proto jednal v její nepřítomnosti dle § 101/3 o.s.ř. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 30. 3. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Tuto částku se žalovaná spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 210 Kč zavázala vrátit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 338 Kč, celkem tedy se zavázala vrátit částku 15 210 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství žalobkyni. Dne 3. 2. 2022 žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a zároveň ji vyzvala, aby do 10 dnů od doručení výzvy uhradila dlužnou částku. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 4. 2. 2022. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že byla prošetřena úvěruschopnost žalované. 4. Z § 580 o.z. vyplývá, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Z § 2991 o.z. a § 2993 věta první o.z. vyplývá, že, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Plnila-li strana, aniž to byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 30. 3. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovaném finanční prostředky 9 000 Kč. Tuto částku spolu se souhrnným poplatek ve výši 6 210 Kč se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 338 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná doposud uhradila 4 414 Kč. Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky s příslušenstvím s právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky s výzvou o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím do 10 dnů od jejího doručení. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 30. 3. 2020 je neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měla žalovaná z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 588 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 15 210 Kč označená jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaná vedle jistiny povinna zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnuté půjčky ve výši 9 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 51,2 % z půjčených prostředků při splatnosti 45 týdnů. Částka 6 210 Kč označená jako souhrnný poplatek tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Úrok 51,2 % je úrokem sjednaným ve výši, který podstatně, mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. V době uzavření smlouvy, tj. v březnu 2020 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 9,85 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla půjčku za účelem získání úroku. Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právního jednání a jeho obsah je logické, že bez sjednání tak vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce se žalovanou neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 2991 a § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaná již vydala bezdůvodné obohacení ve výši 4 414 Kč, k úhradě proto zbývá částka 4 586 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Žalobkyně, které její právní předchůdkyně dne 7. 1. 2022 postoupila pohledávku s příslušenstvím, dne 4. 2. 2022 zaslala žalované současně s oznámením o postoupení pohledávky výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení výzvy. Dne 19. 2. 2022 byla výzva doručena, žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila, proto od 20. 2. 2022 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Dle § 1970 o.z. je proto žalovaná povinna uhradit úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 7. Výrokem I. byl žalovaná uznána povinnou zaplatit 4 586 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v rozdílu mezi požadovanou částkou 10 796 Kč a přiznanou částkou 4 586 Kč, tj. v části 6 210 Kč, zamítl stejně jako příslušenství požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru. 8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byli účastníci úspěšní přibližně každý z jedné poloviny, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.