16 C 105/2021-44 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 884,28 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“), a ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“), uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, žalovaný se pak zavázal kromě této jistiny ve výši 16 000 Kč zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 2 862 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 372 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 955 Kč a v 60 týdenních splátkách po 454 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 9 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč, žalovaný se pak zavázal kromě této jistiny ve výši 30 000 Kč zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 7 352 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 17 040 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky 17 859 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 563,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 479,44 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 11 307,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 307,07 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, částky 36 025,28 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 972,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 433,03 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 22 432,11 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 22 432,11 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že podpisy na obou úvěrových smlouvách nejsou jeho, v nich uvedené finanční prostředky neobdržel a uváděnou zástupkyni společnosti [právnická osoba] paní [příjmení] vůbec nezná. Dále uvedl, že svůj [číslo obč. průkazu] nikdy neztratil, nikomu jej nepůjčoval ani si není vědom, že by ho někdy měl bez dozoru. Žalovaný dále uvedl, že uzavřel nějakou smlouvu s paní [příjmení] z [obec] na částku 20 000 Kč a že tuto částku má uhrazenou, přičemž tuto smlouvu včetně dokladů o uhrazení se pokusí soudu doložit. 3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci: 4. Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, žalovaný se pak zavázal kromě této jistiny ve výši 16 000 Kč zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 2 862 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 372 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 955 Kč a v 60 týdenních splátkách po 454 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 9 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč, žalovaný se pak zavázal kromě této jistiny ve výši 30 000 Kč zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 7 352 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 17 040 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky, žalovaný od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradil ničeho. Porovnáním žalovaným uváděného čísla jeho občanského průkazu s číslem občanského průkazu uvedeným v zákaznické kartě ze dne 29. 7. 2017 a ze dne 9. 11. 2017 soud zjistil, že uvedené [číslo] se shoduje. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně před uzavřením obou smluv [číslo] [číslo] s žalovaným ověřila totožnost žalovaného na základě jím předloženého občanského průkazu, který poté zapsala do zákaznické karty a zadala do scoringového systému, který by v případě nesprávného čísla nahlásil chybu, což se v případě občanského průkazu žalovaného nestalo. Svědkyně dále uvedla, že se za dobu své osmileté praxe nesetkala s žádnou osobou, která by jí předložila občanský průkaz jiné osoby. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto: 6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci v případě obou předmětných smluv došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaným uváděné číslo jeho občanského průkazu – [číslo] se shoduje s číslem občanského průkazu uvedeným v zákaznické kartě ze dne 29. 7. 2017 a ze dne 9. 11. 2017, svědkyně [jméno] [příjmení] pak při svém výslechu uvedla, že před uzavřením obou smluv [číslo] [číslo] s žalovaným ověřila totožnost žalovaného na základě jím předloženého občanského průkazu, který poté zapsala do zákaznické karty a zadala do scoringového systému, který by v případě nesprávného čísla nahlásil chybu, což se v případě občanského průkazu žalovaného nestalo. Sám žalovaný pak při jednání soudu konaném dne 23. 4. 2021 uvedl, že svůj [číslo obč. průkazu] nikdy neztratil, nikomu jej nepůjčoval ani si není vědom, že by ho někdy měl bez dozoru. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný částečně svůj dluh z obou předmětných smluv uhradil (v případě smlouvy [číslo] částečně uhradil částku 9 000 Kč, v případě smlouvy [číslo] částečně uhradil částku 17 040 Kč), přičemž i tato prokázaná skutečnost potvrzuje, že k uzavřením obou smluv žalovaným skutečně došlo, neboť je velmi nepravděpodobné, že by žalovaný své závazky částečně hradil, kdyby se domníval, že žádné smlouvy s předchůdkyní žalobkyně neuzavřel. Soud s ohledem na shora uvedené tak nepřisvědčil námitce žalovaného, že předmětné smlouvy [číslo] [číslo] neuzavřel, k uzavření uvedených smluv mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně došlo. Tvrzení o tom, že nějakou smlouvu uzavřel s paní [příjmení] z [obec] na částku 20 000 Kč a že tuto částku již má uhrazenou, pak žalovaný soudu nedoložil žádnými důkazy. Soud pro úplnost dodává, že z důvodu nadbytečnosti neprovedl žalobkyní navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za účelem prokázání uzavření obou smluv [číslo] [číslo] neboť tato skutečnost již byla prokázána shora uvedenými provedenými důkazy ve spojení se skutečnostmi uvedenými ve vyjádření samotného žalovaného. 8. V projednávané věci pak soud dále dospěl k závěru, že obě uzavřené smlouvy [číslo] [číslo] jsou absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení, jako celek je příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 11 189 Kč u smlouvy [číslo] činí 69,93% z poskytnuté jistiny ve výši 16 000 Kč při splatnosti 60 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 60,77%. Souhrnný poplatek ve výši 24 159 Kč u smlouvy [číslo] činí 80,53% z poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč při splatnosti 18 měsíců, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 53,69%. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouvy [číslo] činila průměrná obvyklá úroková míra 9,18% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 60,77% ročně přesahuje obvyklý úrok více než šesti a půl násobně. V době uzavření smlouvy [číslo] činila průměrná obvyklá úroková míra 10% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 53,69% ročně přesahuje obvyklý úrok více než pětinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy [číslo] resp. smlouvy [číslo] jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, obě uvedené smlouvy jsou tedy absolutně neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z. 9. Poskytnutí finančních prostředků žalovaném