20 C 36/2022-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit mu 57 839 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že:,,Žalovaná si u žalobce pronajala v jeho bytovém domě byt. Jedná se o bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa žalobce a žalované]. Velikost bytu je 1+1. Byt užívala sama, ale následně bylo zjištěno, že v bytě se nachází další osoba, konkrétně syn žalované, kterého nikdy nenahlásila a tedy ani zejména nehradila zálohy na služby. Když byla tato skutečnost zjištěna, byl uzavřen nový platební výměr na odpovídající nájemné a služby, který se týká také odpovídajícímu počtu osob v bytě. Nájemní smlouva prokazující uzavření nájemního vztahu je přiložena v příloze a to dále včetně prodloužení nájemního vztahu na další období. Nájem byl sjednán na dobu určitou s možností prodlužení na základě ustanovení § 2285 na základě ujednání v bodě 5.2. NS. Výše plateb nájemného a záloh služeb spojených s bydlením je stanoven v platebním výměru. Ten je také jako příloha přiložen. Žalobce žalovanou opakovaně urgoval k provedení úhrady a vyrovnání dluhu a to telefonicky i písemně. Zcela bezvýsledně. Písemné upomínky jsou také přiloženy. Vlastnické právo k nemovitosti prokazuje žalobce doloženým výpisem z katastru nemovitostí a to listem vlastnictví k předmětné nemovitosti na adrese [adresa]. Také je v příloze doložen. Vzhledem k možnostem smírného řešení, uhrazení dluhu, které žalobce již vyčerpal, tedy nezbývá jiná možnost, než se dožadovat svého práva úhrady dlužných plateb soudní cestou. Žalobce poskytl žalované, nadstandardní lhůtu, pro vyrovnání dluhu. Žalovaná na výzvy nereaguje úhradou dlužných plateb. Svůj nárok na zaplacení dlužné částky opírá žalobce o ustanovení § 2251 Občanského zákoníku, podle kterého se úhrada za plnění poskytované s užíváním bytu a zálohy na služby platí spolu s nájemným. Žalovaná nájemné a zálohy na služby řádně neplatí. Na výzvy nereaguje úhradou dluhu. Jedná se o dlužné nájemné a úhrady záloh spojených s bydlením za měsíce: BŘEZEN 2021 dlužná platba 2.474 Kč, která byla splatná dne 22.02.2021 část DUBEN 2021 dlužná platba 2.474 Kč, která byla splatná dne 22.03.2021, /část KVĚTEN 2021 dlužná platba 2.474 Kč, která byla splatná dne 22.04.2021 část ČERVEN 2021 dlužná platba 2.474 Kč, která byla splatná dne 22.05.2021, /část ČERVENEC 2021 dlužná platba 2.474 Kč, která byla splatná dne 22.06.2021, / část SRPEN 2021 dlužná platba 2.474 Kč, která byla splatná dne 22.07.2021, / část ZÁŘÍ 2021 dlužná platba 8.599 Kč, která byla splatná dne 22.08.2021, ŘÍJEN 2021 dlužná platba 8.599 Kč, která byla splatná dne 22.09.2021, LISTOPAD 2021 dlužná platba 8.599 Kč, která byla splatná dne 22.10.2021, PROSINEC 2021 dlužná platba 8.599 Kč, která byla splatná dne 22.11.2021, LEDEN 2022 dlužná platba 8.599 Kč, která byla splatná dne 22.12.2021, Celkem tedy dluží žalovaná po splatnosti částku: 57.839 Kč“. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobce je vlastníkem stavebního objektu, bytového domu, [adresa] v [katastrální uzemí], což vyplývá z výpisu katastru nemovitostí pro uvedené katastrální území č. LV: [anonymizováno]. Dále bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu označenou jako Nájemní smlouva, kde byla předmětem nájmu bytová jednotka č. 2 nacházející se v prvním nadzemním podlaží na adrese [adresa žalobce a žalované]. Uvedená smlouva byla uzavřena dne [datum] a to na dobu určitou do 31. 1. 2020 Smlouva obsahuje ujednání o tom, že výše nájmu je stanovena dohodou a je uvedena v platebním výměru stejně tak jako ceny za služby spojené s nájmem, přičemž splatnost nájemného a záloh za služby byla stanovena nejpozději do 22. dne v měsíci pro platbu následujícího měsíce. V uvedené nájemní smlouvě bylo dále sjednáno, že po skončení doby, na níž byla uzavřena, tj. po 31. 1. 2020 lze smlouvu prodloužit dle ustanovení § 2285 obč. zák., tedy o tutéž dobu, na kterou byl nájem bytu uzavřen s tím, že nebude-li mít nájemce o další nájem zájem, oznámí tuto skutečnost minimálně 30 dní před vypršením nájmu pronajímateli. Platebním výměrem ze dne 1. 2. 2021 bylo s účinností od 1. 3. 2021 stanoveno měsíční nájemné a zálohy za užívání označeného bytu ve výši 8 599 Kč, z čehož samotné nájemné představovalo částku 4 690 Kč. Uvedený platební výměr zohledňující změnu počtu osob z původní jediné uživatelky na dva převzala téhož dne žalovaná, což stvrdila svým podpisem. Z obsahu uvedeného platebního výměru vyplývá, že uvedené platby byly stanoveny dle výpočtového listu předpisu nájemného a listu předpisu služeb, který měl soud rovněž k dispozici, a z něhož je zřejmé, jak žalobce k požadované výši uvedených plateb dospěl, přičemž v případě nájemného se tak, jak je ve smlouvě uvedeno, jednalo o smluvní nájemné ve výši 4 690 Kč a v případě služeb spojených s nájmem je při stanovení jejich výše zohledněn výměr bytu, počet bytových jednotek v domě a počet osob, které byty užívají. Soud dále z evidence žalobce označené jako Platební kázeň zjistil, že žalobce eviduje dluh na nájmu a službách se splatností do 4. 1. 2021 v rozsahu, v jakém je požadován žalobou, a žalovaná byla průběžně k úhradě dluhu písemně upomínána. 4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy vznikl mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní závazek v podobě nájmu bytu podle ustanovení § 2235 odst. 1 obč. zák., dle které se žalobce zavázal přenechat žalované k dočasnému užívání a zajištění jejích bytových potřeb a popřípadě bytových potřeb členů domácnosti byt ve smyslu ustanovení § 2236 odst. 1 obč. zák. Žalované tak vznikla povinnost hradit sjednané nájemné, které bylo v souladu s ustanovením § 2246 odst. 1 obč. zák. sjednáno pevnou částkou s měsíční frekvencí placení a dále povinnost hradit rovněž jiné platby za plnění spojená s užíváním bytu vymezené a dohodnuté ve shora zmíněném platebním výměru. Nájemné společně se zálohami a náklady na služby, které pro žalovanou zajišťoval žalobce, jako pronajímatel byla povinna žalovaná hradit podle ustanovení § 2251 odst. 1 platit předem na každý měsíc, přičemž ve smlouvě byla tato povinnost specifikovaná tak, že tato plnění měla být poskytnuta do 22. dne každého měsíce předem. Žalovaná v průběhu řízení nevyvrátila tvrzení žalobce, že plnění za shora vymezené období řádně a včas nehradila, a soud jí tak splnění této povinnosti uložil v tomto rozsudku, přičemž z jednotlivých dlužných plateb za každý z uvedených měsíců je žalovaná v souladu s požadavkem žalobce povinna zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se mj. určuje výše úroků z prodlení. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého bylo právo na náklady řízení přiznáno žalobci jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 2 314 Kč a paušální náhrada hotových výdajů žalobce jako účastníka v řízení nezastoupeného advokátem, který nedoložil výši svých hotových výdajů. Tuto náhradu určuje vyhláška č. 254/2015 Sb., a v daném případě představuje náhradu ve výši 300 Kč za nezbytné úkony učiněné žalobcem pro uplatnění jeho práva v řízení, tj. zaslání tzv. předžalobní upomínky a podání žaloby, a výše této náhrady je podle zmíněné vyhlášky 300 Kč za každý ze zmíněných úkonů, a náklady tedy představují částku 2 914 Kč. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.