22 C 26/2022-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 21 360 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a na základě Smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, v to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaná ve Smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci klienta poplatek ve výši 360 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 456 Kč počínaje 04. 02. 2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 03. 2021. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 6 000 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 3 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 550 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 367,92 Kč a na poplatek za životní pojištění 82,08 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 06. 08. 2020. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 07. 01. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 07. 01. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 07. 01. 2022. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 21 360 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 360 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 968,88 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 996,88 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 08. 01. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 08. 01. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum], formulář zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum], kartu zákazníka Fajnpůjčka, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, seznam postoupených pohledávek – list 51/64, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 vč. podacího lístku ze dne 4. 2. 2022 a předžalobní výzvu ze dne 14. 4. 2022 vč. podacího lístku ze dne 19. 4. 2022. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu 13 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 456 Kč počínaje dnem 4. 2. 2020. Žalovaná uhradila dosud předchůdkyni žalobkyně částku 6 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu, žalovaná však od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradila ničeho. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek a poplatku za pojištění, jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 12 360 Kč v projednávané věci činí 82,4% z poskytnuté jistiny ve výši 15 000 Kč při splatnosti 60 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 71,41% z poskytnuté jistiny. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření předmětné úvěrové smlouvy činila průměrná obvyklá úroková míra 8,54 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 71,41% ročně přesahuje obvyklý úrok téměř devítinásobně. Jednotlivá ujednání předmětné úvěrové smlouvy jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. 8. Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalované v souladu s ustanovením § 1 879 o. z. Žalobkyně následně odeslala žalované dne 4. 2. 2022 výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů, dne 9. 2. 2022 byla výzva žalované doručena podle § 573 o. z., do 21. 2. 2022 měla žalovaná plnit a od 2. 2. 2022 je v prodlení podle § 1 958 o. z. 9. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1 970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 932,95 Kč, přičemž tato částka představuje 40,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,22 % a úspěchu žalované v rozsahu 29,78 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 855 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 360 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.