23 C 206/2021-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 4 435 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a poplatku za odeslání upomínky. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Smlouvou [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem„ Sdružené pojištění vozidla“, se žalobkyně od 17. 9. 2015 zavázala pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Škoda, [registrační značka], poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně měl žalovaný zaplatit pololetně od 17. 9. 2019 částku 6 994 Kč, a to vždy k 17. dni v březnu a září konkrétního roku. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Za součást této smlouvy byl v jejím textu označen rovněž dokument s názvem„ Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel VPP PMV 1/2014“, (dále jen„ obchodní podmínky“), a„ Sazebník administrativních poplatků“, (dále jen„ sazebník“). Žalovaný však účastníky smluvenou částku do 17. 3. 2020 neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 15. 5. 2020, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě žalovaným doposud neuhrazené částky 6 994 Kč. K této částce byl připočítán poplatek za náklady na vymáhání ve výši 50 Kč Lhůta pro zaplacení souhrnu žalobkyní požadovaných částek byla stanovena do 4. 7. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný předmětnou částku neuhradil, byl mu dopisem ze dne 19. 7. 2020 oznámen zánik účastníky uzavřené smlouvy, a to uplynutím dne 5. 7. 2020. Následně byl žalovaný dopisem ze dne 22. 8. 2020 vyzván k úhradě částky 4 435 Kč jako nedoplatku vyplývajícího z výše uvedené smlouvy a částky 200 Kč jako nákladů na vymáhání. V neposlední řadě pak byl žalovaný vyzván k úhradě výše uvedeného nedoplatku prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2021 odeslané žalovanému zástupkyní žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované částky, ani nerozporoval skutečnost, že předmětná částka nebyla uhrazena, žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo sjednáno jako roční s počátkem pojištění od 17. 9. 2015, přičemž sjednané pojistné mělo být hrazeno ve splátkách pololetně, a to vždy k 17. dni v měsíci březnu a září konkrétního roku. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když do 17. 3. 2020 neuhradil sjednané pojistné ve výši 6 994 Kč. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 4. 7. 2020, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani přes upomínku žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, vznikla mu povinnost k úhradě dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 17. 3. 2020 do 4. 7. 2020 v souladu s požadavkem žalobkyně ve výši 4 235 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 235 Kč od 7. 7. 2020 do zaplacení. 8. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému poplatku za odeslání„ upomínky dlužného pojistného – po zániku pojištění“ ve výši 200 Kč soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady za upomínku k plnění nebyla mezi účastníky v předmětné pojistné smlouvě sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného nahradit náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného bylo uvedeno v pojistných podmínkách žalobkyně, podle kterých může žalobkyně pro případ prodlení s placením pojistného na žalovaném požadovat„ vedle práva na zaplacení úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním této pohledávky“ (čl. 4 odst. 7 pojistných podmínek). Výši těchto nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného žalobkyně poté paušálně vyčíslila v sazebníku (účinném od 1. 1. 2020), a to 200 Kč za„ upomínku dlužného pojistného – po zániku pojištění“. Podle čl. 2 pojistných podmínek bylo aktuální znění tohoto sazebníku dostupné na obchodních místech a internetových stránkách žalobkyně. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky dlužného pojistného, kdy výše tohoto poplatku paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedeného poplatku v účastníky sjednané pojistné smlouvě, nemůže obstát. 9. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů vzniklých zasláním upomínky žalovanému a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednání takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. V projednávané věci tak žalobkyní požadované paušalizované poplatky odpovídají svým charakterem ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalovaného řádně hradit pojistné. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019). 10. Dále je třeba připomenout, že žalovaný se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele. Je sice pravd