23 C 226/2022-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím představující žalovanou dosud nevrácené peněžní prostředky poskytnuté jí dne 20. 9. 2019 společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), na základě předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřené úvěrové smlouvy. 2. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 3. Předchůdkyně žalobkyně dne 20. 9. 2019 žalované umožnila, aby na základě jejího příkazu byly z účtu vedeného na jméno žalované vyplaceny či poukázány peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. 4. Vzdor tvrzení žalobkyně však soud z žalobkyní předložených důkazů nezjistil, že by žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně (v předchozím odstavci popsaným způsobem) o dočasné poskytnutí peněžních prostředků ve výši 6 000 Kč, které by se žalovaná zavázala předchůdkyni žalobkyně vrátit do 20. 10. 2019. 5. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se následně dohodly na převodu práv domáhat se vůči žalované úhrady žalobou nárokované částky. Žalobkyně poté vyzvala žalovanou k úhradě žalobou této částky, a to formou písemného oznámení, které bylo žalované odesláno prostřednictvím poštovní přepravy dne 12. 10. 2021. 6. Podle ustanovení § 1731 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen„ nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 7. Podle § 1732 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. 8. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, tak soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Přestože žalobkyně v řízení tvrdila, že k uzavření smlouvy mělo dojít akceptací žádosti žalované o poskytnutí předmětného úvěru, tedy akceptací nabídky žalované ze strany předchůdkyně žalobkyně, v řízení nebylo dostatečně prokázáno, s jakým obsahem a zda vůbec žalovaná žádost o poskytnutí úvěru vůči předchůdkyni žalobkyně učinila. Následkem nesplnění takové povinnosti je zásadně stav objektivní nejistoty o existenci žalobkyní učiněných, a z hlediska možného úspěchu ve věci nezbytných, skutkových tvrzení, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 zákona č. 99/1936 Sb., (dále jen „o. s. ř.“), neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. 13. V souladu se shora uvedeným závěrem soudu, v kontextu ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. jsou předchůdkyně žalobkyně a žalovaná povinny si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu poskytly a s ohledem na postoupení předmětné pohledávky za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalobkyni vzniklo právo na vrácení předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 6 000 Kč. 14. Ve vztahu k prodlení žalované s vrácením této částky soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění zahrnujícímu rovněž úhradu dotčených 6 000 Kč v rámci oznámení o postoupení pohledávky odeslaného žalované dne 12. 10. 2021. Okamžik dojití tohoto oznámení byl při zohlednění data jeho podání k poštovní přepravě a běžné délky doručování zásilek prostřednictvím poštovní přepravy, jakož i při zohlednění § 573 o. z. a § 607 o. z., stanoven nejpozději na den 15. 10. 2021. Splatnost pak byla stanovena uplynutím lhůty 3 dnů (poskytnutých žalobkyní) od dojití tohoto oznámení do faktické dispozice žalované (§ 1958 o. z.). 15. V kontextu všech shora uvedených skutečností tak soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, kdy neúspěch žalobkyně byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.