23 C 257/2021-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 114 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a nákladů na vyhotovení a zaslání upomínky k úhradě tohoto pojistného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr skutkovém stavu. 4. Smlouvou [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem„ FLEXI životní pojištění – JUNIOR“, se žalobkyně od [datum] zavázala pro případ v této smlouvě specifikované události, poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně měl žalovaný od 1. 11. 2018 zaplatit měsíčně cenu 500 Kč, a to vždy k 1. dni v příslušném měsíci. Doba trvání smlouvy byla sjednána 31. 10. 2037. Za součást předmětné smlouvy byl v jejím textu mimo jiné označen rovněž dokument s názvem„ Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy OSOINV 14“, (dále jen„ pojistné podmínky“). Žalovaný však účastníky smluvenou cenu ke dni 1. 10. 2020 neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 12. 1. 2021, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě sjednané ceny ve výši 1 500 Kč Lhůta pro zaplacení souhrnu žalobkyní požadovaných částek byla stanovena do 1. 3. 2021. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na tuto výzvu nikterak nezareagoval a předmětnou částku neuhradil, byl mu dopisem ze dne 11. 3. 2021 oznámen zánik účastníky uzavřené smlouvy, a to uplynutím dne 1. 3. 2021. Následně dopisem ze dne 12. 4. 2021 označeným jako„ Pokus o smír“ byl žalovaný za období od 1. 10. 2020 do 1. 3. 2021 žalobkyní vyzván k úhradě poměrné části účastníky původně sjednané ceny ve výši 1 764 Kč spolu s „ poplatkem spojeným s ukončením pojistné smlouvy pro neplacení pojistného“ ve výši 350 Kč. V neposlední řadě pak byl žalovaný informován o jeho povinnosti uhradit žalobkyni dlužnou částku prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 28. 7. 2021 odeslané žalovanému zástupkyní žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované částky, ani nerozporoval skutečnost, že předmětná částka nebyla uhrazena, žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Pojistné období bylo sjednáno jako měsíční s počátkem pojištění od 1. 11. 2018. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 1. 10. 2020, 1. 11. 2020, 1. 12. 2020 1. 1. 2021, 1. 2. 2021 a 1. 3. 2021 neuhradil sjednané pojistné ve výši 500 Kč za příslušné pojistné období. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 1. 3. 2021, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani přes upomínku žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, zavázal jej soud k úhradě žalobkyní požadované dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 1. 10. 2020 do 1. 3. 2021 ve výši 1 764 Kč, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 79 Kč stanovených v souladu s návrhem žalobkyně od 5. 4. 2021 do 19. 10. 2021, svým rozhodnutím. 8. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému„ poplatku spojeným s ukončením pojistné smlouvy pro neplacení pojistného“ ve výši 350 Kč soud uvádí, že povinnost hradit poplatky spojené s ukončením pojistné smlouvy nebyla mezi účastníky v předmětné pojistné smlouvě sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tento poplatek bylo uvedeno v článku 19 odst. 8 pojistných podmínek žalobkyně připojených k předmětné pojistné smlouvě. Výši tohoto poplatku žalobkyně poté paušálně vyčíslila v „ Přehledu poplatků a parametrů produktu FLEXI životní pojištění“. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu předmětného poplatku, kdy výše tohoto poplatku byla uvedena v separátním sazebníku poplatků, a to bez konkrétní specifikace uvedeného poplatku v účastníky sjednané pojistné smlouvě, nemůže obstát. 9. V projednávané věci totiž žalobkyní požadovaný poplatek odpovídá svým charakterem ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalovaného řádně hradit pojistné. 10. Dále je třeba připomenout, že žalovaný se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele. Je sice pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností. 11. Soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. II. ÚS 3/06). 12.