23 C 260/2021-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 777 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a s tím spojených paušalizovaných nákladů na upomínání žalovaného. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Mezi účastníky byla dne 2. 7. 2020 uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně„ Autopojištění Combi Plus IV“. Touto smlouvou se žalobkyně pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Škoda, [registrační značka], zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně se žalovaný počínaje dnem 2. 7. 2020 zavázal platit pololetně částku 1 490 Kč, a to vždy ke 2. dni v měsíci lednu a červenci příslušného roku. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Za součást předmětné smlouvy byly v jejím textu označeny také Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VPPPOV 1/20, (dále jen„ pojistné podmínky“) a„ přehled poplatků“, jehož aktuální verze měla být k dispozici na internetových stránkách žalobkyně nebo na libovolné pobočce žalobkyně. Žalovaný však ke dni 2. 1. 2021 částku ve výši 1 490 Kč žalobkyni neuhradil a ke dni 12. 2. 2021 výše uvedený účastníky sjednaný závazek ukončil. Žalovaný byl proto oznámením o zániku pojištění ze dne 11. 3. 2021 žalobkyní vyzván k úhradě nedoplatku za produkt žalobkyně za období od 2. 1. 2021 do 12. 2. 2021 ve výši 477 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ani tento nedoplatek žalobkyni neuhradil, byl následně dopisem ze dne 11. 3. 2021 označeným jako„ Pokus o smír“ vyzván jak k úhradě výše uvedené poměrné částky za produkt žalobkyně ve výši 477 Kč, tak k úhradě„ nákladů na vymáhání“ ve výši 300 Kč. V neposlední řadě pak byl žalovaný vyzván k úhradě částky 777 Kč prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 17. 6. 2021 odeslané žalovanému zástupcem žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1998 odst. 1 o. z. platí, že závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo smluveno jako pololetní s počátkem od 2. 7. 2020. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 2. 1. 2021 neuhradil sjednané pojistné ve výši 1 490 Kč. Na základě výpovědi žalovaného pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím dne 12. 2. 2021. Soud tak zavázal žalovaného k úhradě částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 2. 1. 2021 do 12. 2. 2021 ve výši 477 Kč, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, od 14. 2. 2021 do 21. 10. 2021, ve výši 27 Kč. 8. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému poplatku za upomínku označenou jako„ Pokus o smír“, kterou byl žalovaný vyzván, a to vyjma úhrady nedoplatku z titulu dlužného pojistného také k úhradě nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady spojené s vymáháním pojistného nebyla mezi účastníky v samotném textu předmětné pojistné smlouvy sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného bylo uvedeno v pojistných podmínkách žalobkyně připojených k předmětné pojistné smlouvě, konkrétně v článku 4 bodu 10 těchto pojistných podmínek, který stanovil, že v případě nezaplacení pojistného včas a ve správné výši může žalobkyně na žalovaném požadovat„ úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného“. Výši nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného žalobkyně poté paušálně vyčíslila v „ Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění“, a to jako 300 Kč za upomínku nazvanou jako„ Pokus o smír po zániku pojištění“. Aktuální verze tohoto sazebníku byla dostupná pouze na internetových stránkách nebo libovolné pobočce žalobkyně. Na základě uvedených skutečností soud konstatuje, že požadavek žalobkyně na úhradu paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného, kdy paušalizovaná výše těchto nákladů byla vyčíslena v separátním pohyblivém sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedených paušálních nákladů v samotném textu účastníky sjednané pojistné smlouvy, nemůže obstát. 9. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů vzniklých upomínáním a vymáháním dlužného pojistného a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že v tomto případě předmětný paušalizovaný poplatek odpovídá svým charakterem ujednání o smluvní pokutě, a to za porušení sjednané povinnosti žalovaného řádně hradit pojistné. Uvedený závěr je podporován rovněž ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3854/2011), který označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednání takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejv