23 C 276/2022-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. 2. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 3. Předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), projevila formou písemného návrhu, vůli uzavřít s žalovaným dohodu o tom, že předchůdkyně žalobkyně na požádání poskytne žalovanému (prostřednictvím bankovního účtu žalovaného), a to i opakovaně, po blíže nespecifikovanou dobu peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč, a že žalovaný tyto předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně po částech vrátí a navíc předchůdkyni žalobkyně měsíčně zaplatí částku rovnající se 25 % z předchůdkyní žalobkyně poskytnutých peněžních prostředků (vyjma návrhem dohody předpokládaných výjimek). Předchůdkyně žalobkyně dne 13. 2. 2019 převedla částku ve výši 10 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaný peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč předchůdkyni žalobkyně, byť i jen částečně, vrátil či že by předchůdkyni žalobkyně cokoliv zaplatil. Předchůdkyně žalobkyně na základě dohody ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi ní a žalobkyní převedla právo domáhat se splnění žalobou vzneseného nároku na žalobkyni. 4. Podle § 546 zákona č. 99/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. 5. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 6. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 7. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen "nabídka") musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 8. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovaným (§ 1731 o. z., § 2395 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný výše, avšak v řízení nebylo prokázáno, ostatně nemožnost prokázat tuto skutečnost potvrdila i sama žalobkyně, že žalovaný tento návrh předchůdkyně žalobkyně skutečně přijal, resp. že žalovaný jakýmkoliv způsobem projevil vůli uzavřít s předchůdkyní žalobkyně jí navrhovanou smlouvu (či jinou smlouvu v jakémkoli znění) (§ 1740 odst. 1 o. z.). 16. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, posoudil soud takové plnění předchůdkyně žalobkyně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). 17. Žalovanému tak s ohledem na zjištěný neoprávněně získaný majetkový prospěch ve výši 10 000 Kč vznikla povinnost předmětnou částku předchůdkyni žalobkyně, resp. s ohledem na postoupení projednávané pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.) žalobkyni zaplatit (§ 2991 odst. 1 o. z.), a to včetně úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Okamžik splatnosti byl stanoven v souladu s písemnou výzvou žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení, a to do tří dnů, která byla žalovanému doručena dne 11. 2. 2022, na 14. 2. 2022 (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, kdy úspěch žalovaného byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.