23 C 35/2022-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 211 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a poplatku za odeslání upomínky. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Smlouvou [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem„ škodové pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání“, se žalobkyně od 16. 8. 2019 zavázala pro případ způsobení škody v souvislosti se zaměstnáním žalované poskytnout žalované nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně měla žalovaná zaplatit ročně od 19. 8. 2019 částku 3 058 Kč, a to vždy k 19. 8. konkrétního roku. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Za součást této smlouvy byl v jejím textu označen rovněž dokument s názvem„ Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání VPP ZAM 2018“, (dále jen„ obchodní podmínky“) a„ Sazebník administrativních poplatků“, (dále jen„ sazebník“). Žalovaná však účastníky smluvenou částku do 19. 8. 2020 neuhradila. Na tuto skutečnost byla žalovaná upozorněna písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 23. 10. 2020, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě žalovanou doposud neuhrazené částky 3 058 Kč. K této částce byl připočítán poplatek za náklady na vymáhání ve výši 50 Kč Lhůta pro zaplacení souhrnu žalobkyní požadovaných částek byla stanovena do 18. 12. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaná předmětnou částku neuhradila, byl jí dopisem ze dne 7. 1. 2021 oznámen zánik účastníky uzavřené smlouvy, a to uplynutím dne 18. 12. 2020. Následně byla žalovaná dopisem ze dne 11. 2. 2020 vyzvána k úhradě částky 1 211 Kč jako nedoplatku vyplývajícího z účastníky uzavřené smlouvy a částky 200 Kč jako nákladů na vymáhání. V neposlední řadě pak byla žalovaná vyzvána k úhradě výše uvedeného nedoplatku prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 27. 5. 2021 odeslané žalované zástupkyní žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaná nijak nezpochybnila existenci žalobkyní požadované částky, ani nerozporovala skutečnost, že předmětná částka nebyla uhrazena, žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradila. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 2804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem zaměstnání na dobu neurčitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaná jako pojistník. Pojistné období bylo sjednáno jako roční s počátkem pojištění od 19. 8. 2019 a pojistným ve výši 3 058 Kč. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z mezi ní a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 19. 8. 2020 sjednané pojistné neuhradila. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalované s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 17. 12. 2020, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ani přes upomínku žalobkyně dlužné pojistné neuhradila, vznikla ji povinnost k úhradě dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 19. 8. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 1 011 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 011 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 8. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému poplatku za odeslání„ upomínky dlužného pojistného – po zániku pojištění“ ve výši 200 Kč soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady za upomínku k plnění nebyla mezi účastníky v předmětné pojistné smlouvě sjednána. Ujednání o povinnosti žalované nahradit náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného bylo uvedeno v pojistných podmínkách žalobkyně, podle kterých může žalobkyně pro případ prodlení s placením pojistného na žalované požadovat„ vedle práva na zaplacení úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním této pohledávky“ (čl. 9 odst. 13 pojistných podmínek). Výši těchto nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného žalobkyně poté paušálně vyčíslila v sazebníku (účinném od 1. 1. 2021), a to 200 Kč za„ upomínku dlužného pojistného – po zániku pojištění“. Podle čl. II sazebníku bylo aktuální znění tohoto sazebníku dostupné na obchodních místech a internetových stránkách žalobkyně. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky dlužného pojistného, kdy výše tohoto poplatku paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedeného poplatku v účastníky sjednané pojistné smlouvě, nemůže obstát. 9. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů vzniklých zasláním upomínky žalované a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednání takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. V projednávané věci tak žalobkyní požadované paušalizované poplatky odpovídají svým charakterem ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalované řádně hradit pojistné. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019). 10. Dále je třeba připomenout, že žalovaná se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele. Je sice pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností. 11. K uvedenému je třeba doplnit, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu n