42 C 448/2021-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 35 196,54 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek v částce 19 541. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku ve výši 3 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 35 196,54 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 19 108,93 Kč a dlužného poplatku ve výši 16 087,61 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 4 771,92 Kč, - kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 496,93 Kč, - úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 108,93 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a - úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 108,93 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, žalovaný proti skutkovým tvrzením v žalobě nevznesl žádné námitky. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce – [anonymizována tři slova], varianta [anonymizováno], měsíční 18, dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 20 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 19 541 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 9 140 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč (poslední splátka v té samé výši 2 192 Kč). Při splatnosti závazku v 18 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle Smlouvy 163,88 %. Z přílohy nazvané Přehled plateb – listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 3 000 Kč, jak je uvedeno v žalobě. V rámci zákaznické karty jsou uvedeny údaje o majetkových poměrech žalovaného v rámci zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Z předžalobní upomínky datované dnem 28.6.2021 a z příslušného podacího lístku ze dne 28.6.2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 25.1.2021, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z.„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Posuzovanou Smlouvou se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 19 541 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 9 140 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 500 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky (odměna) za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a za administrativní činnost a komfortní splácení navyšují cenu za poskytnutí zápůjčky, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 29 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí cca 97,7 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 18 měsíců, celkové roční náklady spotřebitelského činí dle Smlouvy 163,88 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce srpna 2018 pohybovala na úrovni 8,16 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva. 5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obo