42 C 486/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 5 580 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a žalovanou. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] žalobkyní. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 4 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 7.4.2019. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1080 Kč splatný v den splatnosti úvěru, úvěr byl poskytnut, ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, přesto zůstal dluh neuhrazen. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila, nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobkyně předložila listinu nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ ze dne [datum], která měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku (dále jen„ Smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalované včetně jejího rodného čísla a adresy, dále číslo jejího bankovního účtu, telefonní číslo a emailovou adresu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě Smlouvy měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč se splatností do 30 dnů, poplatek za poskytnutí úvěru činí 1 080 Kč a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) 1 270 % Smlouva měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku - prostřednictvím internetu, jejímu uzavření měla předcházet registrace žalované na webových stránkách předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]), v rámci které žalovaná měla poskytnout předchůdkyni žalobkyně osobní údaje, následně byl žalované pod heslem zpřístupněn uživatelský profil. V rámci uživatelského profilu žalovaná odsouhlasila znění konkrétního návrhu smlouvy o úvěru včetně nedílných příloh, který jí byl zaslán na její žádost. Tomu předcházelo prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého se žalovaný dozvěděl základní informace týkající se spotřebitelského úvěru a jeho poskytovatele. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků soud dovodil, že se jedná o interní listinu vytvořenou předchůdkyní žalobkyně, dle této listiny měla být v období od [datum] do 7.4.2019 poskytnuta žalované částka ve výši 4 500 Kč, konkrétní datum poskytnutí úvěru není v potvrzení uveden, chybí zde rovněž způsob poskytnutí úvěru a případné uvedení relevantních čísel bankovních účtů předchůdkyně žalobkyně a žalované týkajících se konkrétní platby. Předžalobní výzva ze dne 13.4.2021 byla žalované zaslána prokazatelně téhož dne, jakož i oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] zaslané žalované postupitelem. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], tato smlouva obsahuje seznam postupovaných pohledávek v rámci své přílohy č. 1. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 13.4.2021. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho, k žalobě byla k důkazu doložena kopie občanského průkazu žalované. 4. V souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V souladu s ustanovením § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. V souladu s ustanovením § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s ustanovením § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V souladu s ustavením § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 5. Žalobkyně neprokázala uzavření platného závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, a to uzavřením Smlouvy distančním způsobem prostředky komunikace na dálku, neboť její předchůdkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tedy § 2395 a násl. o.z. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, soud přitom splnění této povinnosti na straně poskytovatele úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumá z úřední povinnosti Předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost uloženou jí v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu nedoložila, zda zjišťovala faktickou výši příjmů a výdajů žalované (posuzování úvěruschopnosti je přitom činnost vysoce individuální, poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péčí). V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že její předchůdkyně prověřovala bonitu žalované lustrací z veřejně dostupných databází, což však nijak neprokázala. Předchůdkyně žalobkyně rovněž nijak neprověřovala příjmy a výdaje žalované. Předchůdkyně žalobkyně porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované porušila její právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které jí nadměrně zadlužují. Přes to, že žalovaná námitku neplatnosti Smlouvy nevznesla, vstupuje tato okolnost do závěrů soudu o neplatnosti Smlouvy dle ustanovení § 580 a § 588 o.z., neboť poskytnutí úvěru spotřebiteli bez zjištění jeho majetkových poměrů se zjevně příčí dobrým mravům a odporuje smyslu a účelu zákona o spotřebitelském úvěru, čímž zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek, a sice ochranu společnosti před nadměrných zadlužováním spotřebitelů. K tomuto viz nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4