8 C 101/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně z postoupené pohledávky ve výši 7 580 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 926,21 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2286,82 Kč, úrokem z prodlení z částky 5798,91 Kč od 8.1.2022 do zaplacení ve výši 10 %, úrokem 24,69% ročně z částky 5798,91 Kč od 8.1.2022 do zaplacení mající původ v úvěrové smlouvě mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) a žalovanou ze dne [datum] [číslo] jejíž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 6000 Kč a povinnost vrátit úvěr s úrokem ve výši 1200Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1200Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2400Kč, který žalovaná ani po urgencí neměl uhradit řádně a včas. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila. 3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaná se k prvnímu jednání, ačkoliv měla řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř. 4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) s žalovanou sjednaly osobně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kdy na podpisu této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 1200Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1200Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2400Kč a poplatkem za pojištění ve výši 180Kčv 60 týdenních splátkách při RPSN 217,25% (viz smlouva o úvěru dne [datum]). Při poskytnutí úvěru žalovaná vyplnila žádost o úvěr, kde uvedla, že její příjem činí 17650Kč, výdaje na bydlení pak 9100Kč výdaje 5000Kč, spoření 1000Kč, použitelný příjem činí ve formuláři je zaškrtnuto, že žalovaná doložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, doklad o vlastnictví pronajímané věci, nájemní smlouvu, faktury za energie (viz karta zákazníka). Žalovaná na úvěr vrátila částku 3400Kč (tvrzeno v žalobě). Pohledávka za žalovanou byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávky), přičemž postoupení pohledávky bylo žalovaném písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podací lístek ze dne 4.2.2022). Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění ze dne 16.3.2022, podací lístek ze dne 16.3.2022). 5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto žádné konkrétnější skutečnosti v žalobě netvrdí, k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné skutečnosti. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně v souvislosti s úvěruschopností nedoložila žádné důkazy prokazující, že úvěruschopnost zkoumala. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované, výši sjednaného úroku (RPSN) a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni v podobě jiného právního posouzení. 6. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalované (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto tvrdí, že zkoumala úvěruschopnost z podkladů předložených žalovaným, k prokázání této skutečnosti předložila zákaznickou karty žalované. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně v souvislosti s úvěruschopností nedoložila žádné důkazy prokazující, že úvěruschopnost zkoumala, když zákaznická karta prokazuje pouze to, co žalovaná ke svým poměrům sama uvedla, listiny zaškrtnuté v zákaznické kartě též nebyly žalobkyní předloženy). Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni. 7. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]) s žalovanou sjednaly osobně dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kdy na podpisu této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 1200Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1200Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2400Kč a poplatkem za pojištění ve výši 180Kčv 60 týdenních splátkách při RPSN 217,25%, tj. celkem částku 10980Kč Při poskytnutí úvěru žalovaná vyplnila žádost o úvěr, kde uvedla, že její příjem činí 17650Kč, výdaje na bydlení pak 9100Kč výdaje 5000Kč, spoření 1000Kč, použitelný příjem činí ve formuláři je zaškrtnuto, že žalovaná doložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, doklad o vlastnictví pronajímané věci, nájemní smlouvu, faktury za energie. Žalovaná na úvěr vrátila částku 3400Kč Pohledávka za žalovanou byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovaném písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. 8. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení § 1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvu o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6000Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a souladu obsahu půjčky s dobrými mravy. 9. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. V daném případě právní předchůdkyně vycházela jen z údajů poskytnutých žalovaným a zřejmě i z předložených listin (výplatnice, pracovní smlouva, nájemní smlouva), avšak tyto skutečnosti nijak nedoložila. Stejně tak žalobkyně nedoložila, že sama aktivně vedle získaných informací od žalované právní předchůdkyně žalobkyně získala další údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, případně jejich prostřednictvím tvrzení spotřebitele ověřila, kdy za vhodné jiné zdroje lze považovat i veřejné dostupné rejstříky. Vedle tohoto se žalobkyně nedostavila k jednání soudu konaném