10 C 49/2023-42 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 13. 8. 2019 její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] Smlouva byla uzavřena v písemné podobě. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, hradit úroky z úvěru ve výši 8,54 % a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Bylo ujednáno, že právní předchůdce žalobkyně je oprávněn připisovat vyúčtované úroky z úvěru k listině vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení byl žalovaný dle smlouvy povinen platit úrok z prodlení. Žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, na upomínky nereagoval. Právní předchůdkyně žalobkyně využil svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 26. 2. 2022 zesplatnil, na což byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne 26. 2. 2022. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2022 s účinností ke dni 1. 6. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 16. 6. 2022. Pohledávka za žalovaným ke dni postoupení činila celkem 272 250,17 Kč, sestávala z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 254 995,14 Kč, úroku z úvěru ve výši 5 746,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8 122,53 Kč a poplatků ve výši 3 386 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně sdělila, že úvěr byl sjednán za účelem konsolidace úvěrů ve výši 175 152 Kč, zbývající prostředky ve výši 124 848 Kč mohl žalovaný použít dle svého uvážení. Dne 13. 8. 2019 žalovaný vyčerpal zbývající prostředky ve výši 126 582,81 Kč převodem prostředků na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě poskytnutých informací žalovaným o jeho příjmech. Žalovaný uvedl příjem 34 017 Kč, výdaje uvedl ve výši 0 Kč. Banka ověřila, že žalovaný nebyl v insolvenčním řízení, ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného a ověřila, že žalovaný nemá záznam o podvodném jednání, o exekučním řízení atd. Žalovaný uvedl splátky 6 695 Kč. Banka zjistila, že v době žádosti měl poskytnuté úvěry a to úvěr pro fyzické osoby se splátkou 7 056 Kč (v rámci žádosti byl zkonsolidován), kreditní kartu s limitem 55 000 Kč a s orientační splátkou 2 750 Kč a osobní úvěr mimo [anonymizováno] se splátkou 3 945 Kč. Nové splátkové zatížení činilo 10 725 Kč. Na upomínky nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit 267 127,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 122,53 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 264 127,64 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 8,54 % ročně z částky 254 995,14 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení, úrok 8,54 % ročně z částky 5 746,5 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, nepožádal o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 8. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnut úvěru ve výši 300 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] s dohodnutou úrokovou sazbou 8,54 % ročně a žalovaný se zavázal úvěr s úrokem a s poplatky splácet ve splátkách po 4 030 Kč s tím, že úvěr splatí nejpozději do 15. 8. 2028. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 175 152 Kč na konsolidaci úvěrů s tím, že zbývající částku 124 848 Kč může žalovaný použít dle svého uvážení. Z rozhodnutí o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že k zesplatnění došlo dnem 26. 2. 2022 z důvodů řádného nesplácení úvěru žalovaným. Žalobkyně sdělila, že žalovaný uhradil na pohledávku částku 117 824,15 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně dne 30. 5. 2022 postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni s účinností ke dni 1. 6. 2022. Z předžalobní výzvy spolu s výzvou k plnění ze dne 5. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě nesplaceného úvěru s úroky a s poplatky nejpozději do 20. 9. 2022. Výzva byla odeslána žalovanému tak, jak bylo zjištěno z podacího lístku ze dne 6. 9. 2022. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že účet žalovaného byla v měsíci květnu 2019 poukázána částka 1 575,01 eur, v červnu 2019 částka 1 724,56 eur, v červenci 2019 částka 1 560,56 eur. 4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, jde-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinnosti smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 13. 8. 2019 uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla splněna povinnost řádně a dostatečně prošetřit schopnost žalovaného splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně se spolehl a bez jakýchkoliv pochybností pouze na příjem žalovaného, který uvedl příjem ve výši 34 017 Kč a výdaje 0 Kč. Právní předchůdce příjem žalovaného neověřil, doložil výpis z účtu žalovaného, ale až za měsíce 5, 6, 7/ 2019, tedy až po poskytnutí úvěru. Žalovaný nemohl mít výdaje 0 Kč, když měl splácet úvěry, bezesporu měl výdaje s bydlením atd. Právní předchůdce žalobkyně nedoložil, že bylo vycházeno i z jiných zdrojů, na základě nichž úvěruschopnost žalovaného byla ověřena. Pokud by právní předchůdce žalobkyně řádně ověřil splátkovou morálku žalovaného před uzavřením smlouvy, nemohl by dospět k závěru, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet. Žalobkyně dokonce uvedla, že v době úvěrové žádosti žalovaný splácel 3 splátky a to se splátkou 7 056 Kč (úvěr pro fyzické osoby – hotovostní), kreditní kartu se splátkou 2 750 Kč a osobní úvěr mimo [anonymizováno] se splátkou 3 945 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaný předchozí úvěry, ať už v jakékoliv výši řádně a včas nesplácel, přesto mu byl poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, z toho částka 175 152 Kč na konsolidaci předchozích úvěrů a dokonce částka 124 848 Kč na úhradu potřeb žalovaného dle jeho uvážení. Právní předchůdce žalobkyně, s ohledem na zjištěné skutečnosti měl být o to více obezřetnější při rozhodování o poskytnutí úvěru žalovanému. Právní předchůdce žalobkyně nedostatečně splnil svou povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného, nedostál odborné péče zjistit schopnosti žalovaného splácet úvěr řádně a včas. Nesplnil tak svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva je proto dle § 87 téhož zákona neplatná. K neplatnosti přihlédl soud bez návrhu. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která tak doložila svou aktivní legitimaci k podání žaloby. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalovaný uhradil celkem částku 117 824,15 Kč, k úhradě proto zbývá částka 182 175,85 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohled