11 C 119/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že dne [datum] uzavřel žalovaný s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 35 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 979,79 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 54 292,65 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal spol. [anonymizováno] uhradit částku ve výši 104 292,65 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku 1 Kč ve smyslu úvodních ustanovení Obchodních podmínek ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně, převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaný uhradil tzv. verifikační platbu. O půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], druhou Smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem shora uvedené Smlouvy ze dne [datum]. Na základě Dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 56 923,96 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit formou 34 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 16. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 3 412,96 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 59 116,68 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal spol. [anonymizováno] uhradit částku ve výši 116 040,64 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni 16.2.2025. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Společnost [anonymizováno] proto využila svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslala Předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informovala, že úvěr byl ke dni 16.9.2022 zesplatněn. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Dne [datum] byla mezi spol. [anonymizováno] a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků. Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 68 120 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 56 221 Kč, nesplaceného úroku ve výši 10 495 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 254 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni vrátil pouze 2 979,79 Kč. 2. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. Žalobkyně se žalobou do spisu založila kopii smlouvy o úvěru ze dne [datum] včetně dodatku, kopii obchodních podmínek k této smlouvě, výpis z účtu [anonymizováno] potvrzující převedení verifikační platby žalovaným, výpis z účtu [anonymizováno] potvrzující čerpání úvěru, kopii smlouvy o postoupení pohledávek, tři upomínky, dopis s návrhem mimosoudního řešení sporu ze dne 13. 10. 2022 a předžalobní upomínku, tedy doklady, z jejichž obsahu vychází žalobní tvrzení. 3. Soud vyžádal zprávu [právnická osoba], z níž vyplývá, že majitelem běžného účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a na něj přišla [datum] částka 50 000 Kč a [datum] částka 7 500 Kč. 4. Z předložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému celkem 57 500 Kč. Následně tuto pohledávku postoupila žalobkyni, která smlouvou o postoupení prokazuje svou aktivní legitimaci. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni poskytnuté peníze vrátit do 16. 2. 2025. Protože tak neučinil, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve sjednané výši. Smlouvou o postoupení žalobkyně získala pohledávku 68 120 Kč. 5. Žalobkyně se v žalobě zmínila o schvalovacím procesu, jehož součástí bylo nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity žalovaného. Nepředložila však k tomu žádné důkazy. Soud dovozuje, že jí je právní předchůdkyně ani neposkytla. Uzavírá, že nemá k dispozici listiny, které by mohla označit jako důkazy, směřující k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a tudíž neprokázala existenci platně uzavřené úvěrové smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací a úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splatit. Podle ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrované osoby má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7. 5. 2022), jak vyplývá z bohaté judikatury. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná. Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“ 6. Žalovaný se přijetím částky 57 500 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatil 2 979,79 Kč, proto dluží 54 520,21 Kč. Podle ustanovení § 2991 a 2993 občanského zákoníku, platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Zákon v tomto případě nestanoví datum splatnosti takové pohledávky. Žalovanému byla 16. 9. 2022 odeslaná výzva k úhradě zesplatněné pohledávky. V souladu s ustanovením § 573 o. z. soud dovozuje, že pohledávka žalobkyně se stala splatnou 22. 9. 2022. Od 23. 9. 2022 je žalovaný v prodlení a uhradí proto žalobkyni zákonný úrok ve výši vyplývající z ustanovení § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. 8. Žalobkyně byla v převážné části uplatněných nároků úspěšná, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 290 Kč a náhradě nákladů spojených s právním zastoupením v podobě tří úkonů advokáta po 3 420 Kč, jeho tří režijních paušálů a DPH. Soud postupoval podle ustanovení § 142 občanského soudního řádu a vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalovaný na nákladech řízení zaplatí 15 794 Kč.