16 C 340/2022-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 7 819 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a poplatků za upomínky. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně se smlouvou ze dne 8. 1. 2020 zavázala poskytovat žalovanému pro potřeby domácnosti elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a žalovaný se zavázal za odběr dodané elektřiny a souvisejících služeb uhradit v ceníku žalobkyně stanovenou cenu. Úhrada ceny byla sjednána zálohově a formou vyúčtování, a to v termínu vyznačeném na konkrétním vyúčtování, popř. oznámení o výši záloh. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Fakturou [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebovanou elektřinu v období od 13. 10. 2020 do 14. 10. 2021 s nedoplatkem ve výši 3 834 Kč splatným dne 3. 11. 2021. Fakturou č. [anonymizována dvě slova] žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebovanou elektřinu v období od 15. 10. 2021 do 28. 2. 2022 s nedoplatkem ve výši 3 785 Kč splatným dne 16. 3. 2022. V souvislosti s výše uvedeným neuhrazením ceny elektřiny a souvisejících služeb ze strany žalovaného vyzvala žalobkyně žalovaného rovněž k úhradě poplatků za odeslání celkem dvou upomínek ve výši 100 Kč za každou z těchto upomínek. Přestože byl žalovaný před podáním žaloby zástupcem žalobkyně opětovně vyzván k úhradě všech výše uvedených částek, do dne vyhlášení rozsudku žádnou z těchto částek neuhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2005 odst. 2 platí, že odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaný jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatické prolongace. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a s její dodávkou spojené služby řádně a včas platit sjednanou cenu. Žalovaný však ke dnům splatnosti žalobkyní vyúčtovanou cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb ve výši 3 834 Kč a 3 785 Kč neuhradil, stejně jako dva poplatky po 100 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni v rozporu se svými povinnostmi žádnou z výše uvedených částek neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3 834 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 3 785 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.