22 C 140/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 17 290 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru [číslo] mezi žalobkyní a žalovanou uzavřené dne [datum] distančním způsobem na adrese [webová adresa] (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 13 300 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII Smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. VIII před podpisem Smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných podmínkách žalobkyně a Sazebníku stanoveny. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovanou objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost a to následujícím způsobem: Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobci. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovanou a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaná dala svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s pak požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. [anonymizováno] – [anonymizována čtyři slova], která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015 [číslo], kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Případně žalobce vycházel z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 34 775 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Žalovaná dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalované a to dne 23. 1. 2022 (BRKI, NRKI, Centrální evidence exekucí, neplatné doklady MV ČR) a 30. 1. 2022 (ISIR). Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve Smlouvě. Nadto se žalovaná sekundárně jednoznačně identifikovala (potvrdila správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jí uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet [bankovní účet] prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně společnosti [právnická osoba] takto: Dne [datum] v částce 10 000 Kč a dne 17. 2. 2022 v částce 3 300 Kč. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila volitelnou službu v souladu s čl. II Smlouvy a čl. 2 Sazebníku, a to službu“ Presto” za poplatek ve výši 330 Kč. Úvěr byl splatný dne 11. 3. 2022. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalované se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobci nesplacenou pohledávku ve výši 17 290 Kč, z toho činí jistina 13 300 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 3 660 Kč a poplatek za službu„ Presto“ 330 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaná se takto bezdůvodně na úkor žalobkyně obohatila. 2. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 3. Žalobkyně předložila soud dokument označený jako Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpání, dle jejíhož obsahu měla žalobkyně poskytnout žalované částku až do výše 13 300 Kč jako spotřebitelský úvěr, který měl být poskytnut žalované bezhotovostně a žalovaná měla do 11. 3. 2022 splatit tento úvěr jedinou splátkou ve výši 17 065 Kč. Úrok byl stanoven v nulové výši, žalovaná měla zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 600 Kč RPSN úvěru měla činit 1 744 %. Tento dokument měl být ze strany Dlužníka (žalované) podepsán SMS kódem [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy měl být i Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Prohlášení dlužníka o stávajících závazcích. S výjimkou prohlášení dlužníka o stávajících závazcích žalobkyně uvedené dokumenty soudu předložila a dále také souhlas se zpracováním osobních údajů bez podpisu. Dále byl přiložen dokument označený jako Autorizace ověření totožnosti, dle kterého měla být ověřena totožnost žalované prostřednictvím služby BankID od společnosti [právnická osoba], datovaný [datum] v 16:56:57. Dokument byl žalobkyní předložen v elektronické verzi, jedná se však o„ čistý“ pdf dokument bez jakéhokoliv podpisu či certifikátu. Další dokument označený BankID výpis neobsahoval žádné informace, podpisy ani certifikáty. 4. Žalobkyně dále soudu předložila Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], který obsahuje údaje o žalované – počet členů domácnosti, výdaje na půjčky, výdaje na bydlení, další zbytně i nezbytné výdaje, výši ověřeného příjmu, vypočítané minimální výdaje a disponibilní příjem, a výsledek posouzení úvěruschopnosti žalované jaké úspěšný. Z dokumentu není patrné, jaké údaje byly žalobkyní ověřeny a do jaké míry vycházejí pouze ze sdělení žalované. Žalobkyně dále předložila soudu dokument popisující principy a fungování procesu ověřování úvěruschopnosti dlužníků. Z dokumentu identifikované příjmy vyplývá, že příjmy žalované byly doloženy prostřednictvím bankovního výpisu