23 C 143/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 3. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 30 766,17 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění tohoto svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 27. 8. 2020 uzavřel žalovaný s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru [číslo]. Předchůdkyně žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně do 27. 10. 2021 vrátit, jakož i žalobkyni uhradit příslušenství úvěru ve výši 21 480 Kč, to vše po 3 320 Kč měsíčně. Žalovaný však předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze částku v souhrnné výši 4 480 Kč, čímž mu vznikla povinnost, vyjma úhrady dosud nevrácených peněžních prostředků a souvisejícího příslušenství, uhradit předchůdkyni žalobkyně rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, jakož i povinnost k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě žalovaným poskytnutých a předchůdkyní žalobkyně ověřených údajů, které byly zaznamenány v listině označené jako„ Žádost o úvěr“. Předmětná pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a 25. 10. 2022 převedena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění. 4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro předchůdkyni žalobkyně a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni 27. 8. 2020 (dostupného na https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p 27.8.2020) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je akciovou společností, která ke dni 27. 8. 2020 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 5. Z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ ze dne 27. 8. 2020 a listiny označené jako„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli, že předchůdkyně žalobkyně dočasně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný předchůdkyni žalobkyně do 27. 10. 2021 vrátí a navíc žalobkyni uhradí částku v souhrnné výši 21 480 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se rovněž dohodli, že pro případ, že by předchůdkyni žalobkyně nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do 27. 10. 2021 žalovaným vráceny, jakož i uhrazena další výše specifikovaná sjednaná částka, vznikne předchůdkyni žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků a neuhrazeného příslušenství. Rovněž bylo dohodnuto oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 27. 8. 2020 peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč poskytla. 6. Z listiny označené jako„ Žádost o úvěr“ soud zjistil, že žalovaný v souvislosti s žádostí o dočasné poskytnutí peněžních prostředků ve výši 25 000 Kč za podmínek, že tyto (a další dohodnuté) peněžní prostředky uhradí předchůdkyni žalobkyně v pravidelných 20 měsíčních platbách po 2 822 Kč, uvedl, že ke dni 27. 8. 2020 byl svobodný, bezdětný, od 5. 5. 2020 zaměstnaný, výše jeho příjmů ze zaměstnání dosahovala částky 11 451 Kč měsíčně, další příjmy za ubytování a dopravu dosahovaly výše 23 950 Kč měsíčně, jeho náklady na bydlení a energie v nájmu představovaly částku 3 000 Kč měsíčně, za dopravu, jídlo a ostatní náklady žalovaný vynaložil částku 3 860 Kč měsíčně, srážky ze mzdy (popř. výživné) činily 1 961 Kč měsíčně a za splátky stávajících půjček a exekuce zaplatil žalovaný měsíčně částku 1 328 Kč. Výše exekučně vymáhaných dluhů žalovaného činila ke dni 27. 8. 2020 částku 38 971 Kč z celkového dluhu 74 000 Kč. 7. Z listiny označené jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně její přílohy, z listiny označené jako„ Dohoda o úplatě za postoupení pohledávek“, z listiny označené jako„ Potvrzení o provedení transakce“ a z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ včetně listiny označené jako„ Podací arch“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ke dni 27. 10. 2022 dohodly na převedení práva domáhat se úhrady projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Písemné oznámení o této skutečnosti bylo předchůdkyní žalobkyně odesláno žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy dne 11. 11. 2022, a to spolu s výzvou k úhradě žalobou nárokované částky do 10 dní od obdržení předmětné písemnosti. 8. Z listiny označené jako„ Výzva před podáním žaloby“ ze dne 1. 3. 2023 a podacího archu ze dne 3. 3. 2023 soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 3. 3. 2023 odeslána výzva k úhradě žalobou nárokované částky. 9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na posuzovanou věc. 10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 13. Podle § 573 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 19. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybn