23 C 16/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 364 Kč s příslušenstvím, představující žalovaný dosud nevrácené a neuhrazené peněžní prostředky ze smlouvy o úvěru ze dne 5. 5. 2021 uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). 2. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 3. Předchůdkyně žalobkyně projevila formou písemného návrhu vůli uzavřít s žalovaným dohodu o dočasném poskytnutí peněžních prostředků ve výši 3 000 Kč, které měl žalovaný, spolu s částkou ve výši 1 364 Kč, vrátit a uhradit do 4. 6. 2021. Předchůdkyně žalobkyně dne 5. 5. 2021 převedla částku ve výši 3 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaný peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč předchůdkyni žalobkyně, byť i jen částečně, vrátil či že by předchůdkyni žalobkyně cokoliv zaplatil. Předchůdkyně žalobkyně na základě dohody ze dne 18. 3. 2022 uzavřené mezi ní a žalobkyní převedla právo domáhat se splnění žalobou vzneseného nároku na žalobkyni. 4. Podle § 546 zákona č. 99/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. 5. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 6. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 7. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen "nabídka") musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 8. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 9. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovaným (§ 1731 o. z., § 2395 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný v bodě 3. předmětného rozsudku, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný uvedený návrh předchůdkyně žalobkyně skutečně akceptoval, resp. vůle žalovaného uzavřít s předchůdkyní žalobkyně jí navrhovanou smlouvu (či jinou smlouvu v jakémkoli znění) (§ 551 o. z., § 1740 odst. 1 o. z.). 16. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, posoudil soud takové plnění předchůdkyně žalobkyně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). 17. Žalovanému tak s ohledem na zjištěný neoprávněně získaný majetkový prospěch ve výši 3 000 Kč vznikla povinnost předmětnou částku předchůdkyni žalobkyně, resp. s ohledem na postoupení projednávané pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.), žalobkyni zaplatit (§ 2991 odst. 1 o. z.), a to včetně úroku z prodlení ve výši ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Okamžik splatnosti byl stanoven v souladu s písemnou výzvou žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení, a to do tří dnů, která byla žalovanému doručena dne 29. 7. 2022, na 2. 8. 2022 (§ 570 odst. 1 o. z., § 1958 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 388 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z jejich celkové výše 1 489 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně ve výši 63 % byl odečten od úspěchu žalovaného ve výši 37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.