23 C 37/2023-10 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 846,55 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění tohoto svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 9. 8. 2018 uzavřel žalovaný s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru [číslo]. Předchůdkyně žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně do 9. 10. 2019 vrátit, jakož i žalobkyni uhradit příslušenství úvěru ve výši 18 849 Kč, to vše po 2 921 Kč měsíčně. Žalovaný však předchůdkyni žalobkyně zaplatil pouze částku v souhrnné výši 27 920,99 Kč, čímž jí vznikla povinnost, vyjma úhrady dosud nevrácených peněžních prostředků a souvisejícího příslušenství, uhradit předchůdkyni žalobkyně rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, jakož i povinnost k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě žalovaným poskytnutých a předchůdkyní žalobkyně ověřených údajů, které byly zaznamenány v listině označené jako„ Žádost o úvěr“. Předmětná pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a 28. 7. 2022 převedena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 4. 8. 2022. 2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro předchůdkyni žalobkyně a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni 9. 8. 2018 (dostupného na https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p 9.8.2018) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je akciovou společností, která ke dni 9. 8. 2018 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 5. Z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ ze dne 9. 8. 2018 a listiny označené jako„ Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru“, soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli, že předchůdkyně žalobkyně dočasně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaný předchůdkyni žalobkyně do 9. 10. 2019 vrátí a navíc žalobkyni uhradí částku v souhrnné výši 18 849 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se rovněž dohodli, že pro případ, že by předchůdkyni žalobkyně nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do 9. 10. 2019 žalovaným vráceny, jakož i uhrazena další výše specifikovaná sjednaná částka, bylo předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dohodnuto oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků a neuhrazeného příslušenství. Rovněž bylo dohodnuto oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 22 000 Kč tyto peněžní prostředky v hotovosti poskytla. 6. Z listiny označené jako„ Žádost o úvěr“ soud zjistil, že žalovaný v souvislosti s žádostí o dočasné poskytnutí finančních prostředků ve výši 22 000 Kč za podmínek uvedených v bodě 5. tohoto rozsudku dne 9. 8. 2018 uvedl, že je zaměstnaný, výše jeho příjmů ze zaměstnání dosahuje částky 14 516 Kč měsíčně, jeho náklady na bydlení představují částku 4 000 Kč měsíčně a za dopravu, jídlo a ostatní náklady žalovaný uhradí částku 3 410 Kč měsíčně a za splátky stávajících půjček a exekuce zaplatí žalovaný měsíčně částku 4 667 Kč. 7. Z listiny označené jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně její přílohy, z listiny označené jako„ Dohoda o úplatě za postoupení pohledávek“, z listiny označené jako„ Potvrzení o provedení transakce“ a z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ včetně listiny označené jako„ Podací arch“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ke dni 28. 7. 2022 dohodly na převedení práva domáhat se úhrady projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Písemné oznámení o této skutečnosti bylo předchůdkyní žalobkyně odesláno žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy dne 4. 8. 2022, a to spolu s výzvou k úhradě žalobou nárokované částky do 10 dní od obdržení předmětné písemnosti. 8. Z listiny označené jako„ Výzva před podáním žaloby“ ze dne 21. 11. 2022 a podacího archu ze dne 23. 11. 2022 soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 23. 11. 2022 odeslána výzva k úhradě žalobou nárokované částky. 9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na posuzovanou věc. 10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 11. Z tvrzení žalobkyně ani z jí předložených důkazů však soud nezjistil, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením shora popsané dohody či poskytnutím peněžních prostředků žalovanému jakýmkoliv způsobem zkoumala schopnost žalovaného tyto mu poskytnuté peněžní prostředky včetně úhrady další sjednané částky ve smluveném termínu vrátit a uhradit. 12. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 14. Podle § 573 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 19. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Podle § 2390 o. z., platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila [obec] národní banka. 25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména scho