23 C 380/2022-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 13 204 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění tohoto svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 14. 12. 2021 uzavřela žalovaná s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala do 13. 1. 2022 tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 900 Kč, poplatek za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 110 Kč, poplatek za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč a poplatek za službu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ ve výši 29 Kč. Žalovaná však žalobkyni až do okamžiku podání žaloby ničeho neuhradila, čímž jí vznikla povinnost, vyjma úhrady dosud nevrácených peněžních prostředků, souvisejících poplatků a úroku z prodlení, uhradit žalobkyni rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky 13 204 Kč za každý den prodlení, kdy v konkrétním případě je žalobkyní požadován za období od 14. 1. 2022 do 13. 4. 2022, jakož i náklady vynaložené na upomínání žalované ve výš 980 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že částku 10 000 Kč od žalobkyně sice obdržela, ale na prověřování jejích příjmů a výdajů ze strany žalobkyně si nepamatuje. Její příjmy v tu dobu byly ve výši 10 000 Kč měsíčně a jen náklady na bydlení a elektřinu činily 8 500 Kč. 3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro žalobkyni a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni 14. 12. 2021 (dostupného na https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAL?p_lang=cz&p 14.12.2021) soud zjistil, že žalobkyně je společnost s ručením omezeným, která ke dni 14. 12. 2021 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 5. Z elektronického dokumentu označeného jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“,„ VŠEOBECNÉ OBCHDONÍ PODMÍNKY“ a„ SAZEBNÍK“, soud zjistil, že byl vypracován písemný návrh dohody o dočasném poskytnutí peněžních prostředků do výše 10 000 Kč žalobkyní žalované, které měla žalovaná žalobkyni do 13. 1. 2022 vrátit a navíc (do stejného termínu) žalobkyni uhradit částku v souhrnné výši 3 204 Kč. Pro případ, že by žalobkyni nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data žalovanou vráceny, jakož i že by do uvedeného data nebyla uhrazena částka 3 204 Kč, měla být žalobkyně oprávněna požadovat po žalované úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky denně. 6. Z elektronických dokumentů označených jako„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a„ Autorizace ověření totožnosti“ soud zjistil pouze toliko, že žalobkyně ke dni 14. 12. 2021 eviduje poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalované. 7. Z elektronického dokumentu označeného jako„ Identifikované příjmy“ soud zjistil pouze toliko, že žalobkyně eviduje k bankovnímu účtu číslo [bankovní účet] a [bankovní účet] v tomto dokumentu specifikované příjmy učiněné v období od února do srpna roku 2021. Žalobkyně dále evidovala, že případné další příjmy byly žalovanou doloženy jiným způsobem. Za výši ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované žalobkyně považovala částku 10 000 Kč. 8. Z elektronických dokumentů označených jako„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]“ a„ [anonymizováno]“ soud zjistil, že žalobkyně vycházela při posuzování schopnosti žalované jí poskytnuté peněžní prostředky včetně úhrady dalších peněžních prostředků v tvrzeném dohodnutém termínu vrátit a uhradit z čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 10 000 Kč, počtu členů domácnosti hospodařících s předmětným příjem 3, minimálních výdajů ve výši 3 367 Kč, rezervy ve výši 600 Kč, disponibilních výdajů ve výši 6 600 Kč. 9. Z listiny označené jako„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ a listiny označené jako„ Podací arch“ soud zjistil, že zástupce žalobkyně odeslal prostřednictvím poštovní přepravy dne 25. 8. 2022 na adresu žalované písemnou výzvu k úhradě žalobou požadované částky, a to do tří dnů. 10. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. 11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 12. Z předložených důkazů však soud nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením jí tvrzené dohody či poskytnutím peněžních prostředků žalované jakýmkoliv způsobem zkoumala schopnost žalované jí poskytnuté peněžní prostředky včetně úhrady dalších peněžních prostředků v tvrzeném dohodnutém termínu vrátit a uhradit. 13. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 14. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 19. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li posky