33 C 119/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 13 250 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 4 020 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč do 17. 1. 2022. Žalovaný neplnil sjednané povinnosti, na svůj dluh ničeho neuhradil, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny, dlužného poplatku, smluvní pokuty a nákladů spojených s vymáháním pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne 5. 5. 2023, nevyjádřil. 3. Účastníci se k jednání se nedostavili, žalobkyně se z jednání se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání nedostavil, z jednání se neomluvil, nepožádal o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta převodem na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] (rodné číslo žalovaného) poskytnuta částka 10 000 Kč. Poskytnutí částky 10 000 Kč žalobkyně doložila potvrzením o provedené platbě ze dne [datum]. Žalovaný se podle smlouvy zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč jednorázovou splátkou do 17. 1. 2022. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatek za odeslání každé písemné upomínky v částce 500 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Dopisy ze dne 24. 1. 2022, 31. 1. 2022, 7. 2. 2022, 16. 2. 2022 a 3. 3. 2022 byl žalovaný upomínán o úhradu dluhu. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2023, předanou téhož dne k poštovní přepravě. 5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2390 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 7. Podle § 2390 o. z. vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 8. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou. 9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 10. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet. 15. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace a dokumenty byly zaznamenány do zákaznické karty a na základě prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyni dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. 16. Ačkoliv žalobkyně v projednávané věci tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní posouzena, neoznačila ani nepředložila k tomuto svému tvrzení žádný důkaz. V předmětné věci tedy nelze dospět k závěru, že by žalobkyně úvěruschopnost žalovaného vůbec prověřila, natož zda by takové posouzení bylo možno považovat za dostatečně vyhovující zákonným požadavkům. Žalobkyně nedoložila, zda zjišťovala faktickou výši příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyní tvrzené posouzení pokud vůbec proběhlo, proběhlo pouze formálně. 17. Nedostatek označení důkazů k tvrzení, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, mohl být zhojen postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení podle § 118a o. s. ř. nedostalo. 18. Důsledku nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované smlouvy. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). 19. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalovaného ve výši 10 000 Kč má soud za prokázané, přičemž žalovaný netvrdil, že by žalobkyni dosud něčeho uhradil. Částka 10 000 Kč tak z právního hlediska představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky 10 000 Kč. 21. Dále soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 10 000 Kč od 31. 1. 2023 do zaplacení. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatné smlouvy, tedy do 17. 1. 2022. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2023, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalovaného. Výzva byla předána k poštovní předpravě dne 23. 1. 2023, a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 26. 1. 2023 (ust. § 573 o. z.). Ve výzvě byla žalovanému stanovena lhůty k plnění 3 dny, poslední den lhůty byl dnem pracovního klidu, tedy následující pracovní den 30. 1. 2023 byl posledním dnem k plnění žalovaného a od 31. 1. 2023 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení