33 C 288/2022-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 7 178 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 209 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 17 178 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 287 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný rovněž uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 10 000 Kč představuje dle žaloby dlužnou jistinu. Vedle dlužné jistiny se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 596,11 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 038,89 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl dokazování žalobkyní předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o zápůjčce, zákaznickou kartou klienta – žádost o spotřebitelský úvěr, tabulkou umoření (souhrnné informace), smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o zápůjčce s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Za nedílnou součást smlouvy prohlásily její strany smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit za poskytnutí této částky poplatek 7 178 Kč. Celkovou dlužnou částku 17 178 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 287 Kč do [datum]. Žalovaný splátky nehradil. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce specifikovaných v Příloze č. 1 k této smlouvě. Z uvedené Přílohy č. 1 vyplývá, že se jednalo i o pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, v němž byl zároveň vyzván k úhradě pohledávky ve výši 24 337,05 Kč bez příslušenství. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum] předanou dne [datum] k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku. 5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2390 a násl. o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 9. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet. 15. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv, uvedla pouze, že žalovaný potvrdil, že právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že právní předchůdce tato informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyně nenavrhla důkazy potřebné k prokázání tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní j