33 C 316/2022-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 37 478,27 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 20 200 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 120 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 565 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 508 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 45 200 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 6. 2020. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 2. 2019. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradila celkem částku 7 852 Kč. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila 700 Kč. Žalovaná částka 37 478,27 Kč představuje dle žaloby dlužnou jistinu ve výši 21 365,56 Kč a dlužný poplatek ve výši 16 112,71 Kč Vedle dlužné jistiny a poplatku se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 7 531,94 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 409,62 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 21 365,56 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 21 365, 56 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. 2. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, z jednání se omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobkyně. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Žalovaná potvrdila, že si částku 25 000 Kč půjčila. Uvedla, že půjčku splácela, ale není přesně kolik uhradila. Uznala, že dluží žalobkyni rozdíl mezi půjčenou částkou a zaplacenou částkou, ve zbytku nároky žalobkyně neuznala. Potvrdila, že pokud žalobkyni uvádí, že uhradila celkem částku 7 852 Kč, pak tato částka odpovídá tomu, co uhradila. S ohledem na svoji současnou finanční situaci, kdy je samoživitelkou, má dvě vyživovací povinnosti a splácí dvě exekuce, požádala o možnost úhrady uznaného dluhu ve splátkách po 500 Kč měsíčně. 4. Soud provedl dokazování žalobkyní předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o zápůjčce, zákaznickou kartou klienta – žádost o spotřebitelský úvěr, tabulkou umoření (souhrnné informace), smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou. 5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o zápůjčce s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Za nedílnou součást smlouvy prohlásily její strany smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 25 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit za poskytnutí této částky poplatek 20 200 Kč. Celkovou dlužnou částku 45 200 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč a poslední splátce ve výši 2 496 Kč do 20. 6. 2020. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila pouze 7 852 Kč, tuto částku žalovaná potvrdila. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce specifikovaných v Příloze č. 1 k této smlouvě. Z uvedené Přílohy č. 1 vyplývá, že se jednalo i o pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, v němž byla zároveň vyzvána k úhradě pohledávky ve výši 52 878,27 Kč bez příslušenství. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byla žalovaná vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2021 předanou téhož dne k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku. 6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2390 a násl. o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 9. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 10. Podle § 2390 o z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet. 17. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, uvedla pouze, že žalovaná potvrdila, že právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytla úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědoma, že právní předchůdce tato informace ověřil a vyhodnotil, že je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyně nenavrhla důkazy potřebné k prokázání tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení