42 C 78/2023-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 672 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), a to elektronicky prostředky komunikace na dálku, vlastnictví účtu a totožnost žalovaného byly ověřeny prostřednictvím bank ID. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný načerpal úvěr v částce 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 132 Kč. Schválená výše úvěru byla odeslána na účet žalovaného uvedené ve Smlouvě: [bankovní účet]. Žalovaný za dobu trvání smlouvy neuhradil ničeho. V souladu s částí Smlouvy " Náklady úvěru", konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalovanému účtována smluvní pokuta, coby 3% z nezaplacené jistiny úvěru: -ve výši 120 Kč dne 7.10.2022 -ve výši 120 Kč dne 9.11.2022 Žalovanému byly dále účtovány účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dlužné pohledávky: -dne [datum] ve výši 300 Kč, Žalovanému byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 4 672 Kč sestávající z: - neuhrazené jistiny ve výši 4 000 Kč - poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 132 Kč - účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč - smluvních pokut v celkové výši 240 Kč Příslušenství pak představuje: - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 44,17 Kč od 26.12.2022 do 17.1.2023 - zákonný úrok z prodlení z částky 4 672 Kč od 18.1.2023 do zaplacení ve výši 15 %. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k jednání před soudem se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavila, omluvila svou neúčast skrze svého právního zástupce, nepožádala o odročení jednání, souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Žalobkyně zaslala soudu vyjádření ve věci ze dne 6.4.2023, v rámci kterého založila potvrzení o provedené platbě z účtu žalobkyně na účet žalovaného ze dne [datum]. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum] (dále také jen„ Smlouva“) vyplývá, že žalobkyně připojila svůj podpis pod tuto Smlouvu dne [datum], žalovaný připojil svůj podpis elektronicky týž den. Ve Smlouvě se žalobkyně zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet], klient se zavazuje splatit úvěr do 6.9.2022, poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru činí částku 132 Kč, ve Smlouvě je sjednán i poplatek za korunový odklad v částce 396 Kč (který ale žalobkyně nepožaduje), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 48,3 %, celková částka splatná klientem činí 4 132 Kč v případě vrácení spotřebitelského úvěru do doby jeho splatnosti, dle Smlouvy je možné sjednat odklad splatnosti spotřebitelského úvěru. Žalobkyně soudu doložila rovněž sazebník a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v rámci kterého byly žalovanému poskytnuty informace ohledně spotřebitelského úvěru a jeho poskytovateli. Poskytnutí částky 4 000 Kč žalovanému žalobkyně doložila listinou vytvořenou žalobkyní nazvanou„ Opis výpisu proplacení smlouvy. Dále byla k důkazu předložena listina s nadpisem„ Výpis čerpání, splátek a úhrad“, listina vyhotovená žalobkyní zahrnující záznamy o poskytnutí finanční částky žalovanému a potvrzující úhradu ze strany žalovaného v částce 0 Kč. Z výpisu z bankovního účtu [anonymizována dvě slova] (člen skupiny [příjmení] [jméno]) č. [bankovní účet] uvedeného ve Smlouvě coby účet poskytovatele spotřebitelského úvěru je zřejmé, že částka 4 000 Kč byla dne [datum] převedena z tohoto účtu na účet č. [bankovní účet] uvedený ve Smlouvě jakožto účet žalovaného. Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 25.11.2022 včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému. Žalovaný byl v rámci výzvy poučen o možnosti soudního vymáhání dluhu. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu zápůjčky včetně sjednaného poplatku ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyně má právo na uhrazení dosud nevrácené části poskytnuté jistiny zápůjčky, na další nároky ze Smlouvy nemá žalobkyně nárok, Smlouvu soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů. Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově nepopsala a důkazně nepodložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 4 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému převodem na bankovní účet částku ve výši 4 000 Kč, žalovaný žalobkyni neuhradil před podáním žaloby ničeho, částku 4 000 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany