44 C 151/2023-30 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit 50 266 Kč s 15 % od 4. 5. 2023 do zaplacení, neboť byla uzavřena smlouva o dílo, dle níž se žalobce zavázal provést opravu vozu Volkswagen, [registrační značka], za což se žalovaný zavázal zaplatit. Předběžná cena byla stanovena na 90 000 Kč, s čímž žalovaný vyjádřil souhlas, 27. 12. 2022 stvrdil podpisem zakázkového listu [číslo] 3. 4. 2023 byla dle daňového dokladu [číslo] vyfakturována skutečná cena 90 266 Kč. Žalovaný se měl k jeho převzetí dostavit osobně, neučinil tak. Žalobci tedy vzniká další nárok nákladu na uskladnění vozidla, jenž bude vyčíslen do převzetí vozidla žalovaným. Žalovaný 29. 3. 2023 uhradil zálohu 40 000 Kč, žalobce eviduje neuhrazených 50 266 Kč. 2. Žalobce od žalovaného 27. 12. 2022 převzal vůz Volkswagen, [registrační značka], jejž se zavázal do 31. 3. 2023 opravit za předběžných 90 000 Kč. Žalovaný 29. 3. 2023 zaplatil zálohu 40 000 Kč. Oprava kapoty, blatníků, předních dveří, sloupku, víčka, šoupaček, zadních postranic, masky, spočívající v lakování a 10 hodinách mechanické práce, činila 90 266 Kč, vyúčtována byla 3. 4. 2023 s určením splatnosti téhož dne. 3. Převzetí vozu, předběžná cena, datum opravy vyplývají ze zakázkového listu [číslo], podepsaného účastníky; zaplacení zálohy z příjmového pokladního dokladu žalobce z 29. 3. 2023; cena, splatnost a konkrétní položky opravy z faktury - daňového dokladu žalobce [číslo] z 3. 4. 2023. 4. Žalobce tedy 3. 4. 2023 opravil vůz [registrační značka] za 90 266 Kč, žalovaný zaplatil zálohu 40 000 Kč. 5. Takto zjištěný skutkový stav byl právně posouzen: Zhotovitel, žalobce, splnil závazek provést dílo, objednatel, žalovaný, však dle § 2586, § 2587 zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nesplnil závazek ze smlouvy o dílo je převzít a zaplatit cenu, jež byla ujednána dostatečně určitě, neboť určena aspoň odhadem; výsledných 90 266 Kč ji převýšilo jen nepatrně, po snížení o zálohu 40 000 proto bylo uloženo zaplatit 50 266 Kč. Dílem se v tomto případě rozumí oprava věci, vozidla. Žalobce dle § 2590 (1) o. z. měl provést opravu v ujednaném čase, do 31. 3. 2023, lhůtu překročil nejvýše o pracovní den, 3. 4. 2023, kdy byla vystavena faktura. 6. Tímto provedením opravy dle § 2610 (1) o. z. vzniklo právo na zaplacení jeho ceny. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení, neboť si měl současně vozidlo převzít; netvrdil a neprokázal, že by se účastníci dohodli jinak. Po dlužníku, žalovaném, jenž je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, dle § 1970 o. z. může věřitel, žalobce, jenž řádně splnil svou smluvní povinnost, opravit vozidlo, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Stanoví ho § 2 nařízení vlády 351/2013 Sbí, jímž se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, evidence svěřenských fondů a údajů o skutečných majitelích, tak, že odpovídá ročně repo sazbě, stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního 1/2letí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8% bodů. Dle a) úředního sdělení Banky 15/2022, o úpravě základních úrokových sazeb, bylo od 23. 6. 2022 schváleno zvýšení limitní sazby pro 2T REPO operace 7 %, úrok tak je 15 %. Soud dle § 153 (2) zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nemůže překročit návrh, žalobu, účastníka, žalobce, a přisoudit více, než čeho se domáhal, proto byl úrok přiznán později, až od 4. 5. 2023. Soud naopak nerozhodoval o nákladech uskladnění, nebyly předmětem řízení. 7. K projednání věci samé dle § 101 (4), § 115a o. s. ř. nebylo nařízeno jednání, neboť bylo lze rozhodnout jen dle listinných důkazů předložených žalobcem, jenž s tím souhlasil, a žalovaný na výzvu v usnesení Okresního soudu v Sokolově z 12. 10. 2023, 44 C 151/2023-26, k vyjádření souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání s doložkou, že jinak se bude předpokládat, že nemá námitky, se v určené lhůtě nevyjádřil, proto se jeho souhlas předpokládal. 8. Soud výrokem I dle § 210a o. s. ř. vyhověl zcela odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Sokolově z 24. 8. 2023, 44 C 151/2023-20 (nikoli 44 C 151/2023-14, jak označeno, jež bylo vydáno 22. 6. 2023, povinnost k zaplacení jím byla teprve uložena a nebylo napadnutelné odvoláním), výroku I, jímž bylo rozhodnuto o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, a závislého výroku III o nákladech řízení, neboť šlo o usnesení, z nějž nenabyla práva osoba jiná než žalobce, žalovaný o tom ani nebyl obeznámen. Žalobce v odvolání navrhl zrušení uvedeného usnesení a obnovení původního řízení, což rozhodnutí, že se řízení nezastavuje, svým obsahem představuje totéž; výrok II napadeného usnesení o zamítnutí žádosti žalobce na prodloužení lhůty k doplnění žaloby o vysvětlení, zda a kdy byla faktura - daňový doklad [číslo] žalovanému doručena, označení důkazů k tomu (připojení případných listinných) do 18. 7. 2023 nebyl předmětem odvolání. 9. Žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, soud dle § 142 (1) o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, jenž úspěch neměl. Žalobce dle § 142a (1) o. s. ř. má právo na náhradu, neboť 26. 4. 2023, nejméně 7 dnů před podáním žaloby, 31. 5. 2023, byla žalovanému doručena jeho výzva k plnění. Náklady zahrnují soudní poplatek 2 513,50 Kč (Dle § 6 (1, 7), položky 2 3. sazebníku zákona 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je základem cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou bez příslušenství, úroku, dále zaokrouhlená na celé 10 Kč nahoru, to je 50 270 Kč. Za žalobu na vydání elektronického platebního rozkazu, jež nebyla podána prostřednictvím aplikace k tomu určené, centrální ePodatelny ministerstva spravedlnosti (viz internetový protokol epodatelna.justice.cz), jejímž předmětem je peněžité plnění vyšší než 20 000 Kč, činí poplatek 5 % uvedené částky.), odměnu za zastupování 12 560 Kč (Dle §§ 7 5., 8 (1), 11 (1 a), d), k )) vyhlášky 177/1996 Sbírky, o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), se považuje za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění, 50 266 Kč, přičemž se nepřihlíží k úroku. Sazba odměny za úkon právní služby z hodnoty přes 10 000 do 200 000 činí 1 500 a 40 za každých započatých 1 000 Kč, o něž hodnota převyšuje 10 000 Kč, tedy 3 140 Kč. Ve věci byly účelně učiněny 4 úkony, převzetí a příprava zastoupení dle smlouvy o poskytnutí právních služeb, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, písemná žaloba, výše uvedené odvolání. Byť náklady za odvolání vznikly z důvodu chybně vydaného usnesení o zastavení řízení, neboť soudní poplatek žalobce zaplatil, soudní účtárna včas nedoložila do spisu doklad o tom a vyřizující samosoudce vycházel ze soudního informačního sytému pro soudce, kde údaj nebyl, nevěděl, že v informačním systému účtárny lze nalézt jiný, správný údaj, žalobce však tento náklad nezavinil a jedině žalovanému lze v tomto řízení uložit povinnost jí ho nahradit i proto, že včasným nesplněním uloženého závazku zavinil zahájení řízení a s tím vznik spojených nákladů.), hotové výdaje zástupkyně na vnitrostátní poštovné, místní hovorné, přepravné 1 200 Kč (Dle § 13 (4) advokátního tarifu činí tato částka 300 Kč za každý z úkonů.), daň z přidané hodnoty 2 889,60 Kč (Dle § 151 (2) o. s. ř., § 47 (1 a)) zákona 235/2004 Sbírky, o této dani, ve znění pozdějších předpisů, činí 21 % z nákladů zastoupení 13 760 Kč; z rozhodnutí Finančního úřadu pro [územní celek] vyplývá, že [zástupkyně žalobce] a partneři, advokátní kancelář, jejíž je zástupkyně dle webu advokátní komory společnicí, je plátkyní daně.), celkem 19 163,10 Kč Náklady řízení se dle § 149 (1) o. s. ř. platí advokátce, zástupkyni, čímž se rozumí jejím prostřednictvím, jde jen o platební místo, přisouzeny byly též žalobci. 10. Žalovaný dle usnesení Okresního soudu v Sokolově z 18. 5. 2023, 33 C 369/2021-107, odvolacího Krajského soudu v Plzni z 11. 7. 2023, 56 Co 132/2023-113, vlastní 2 automobily, 2 motocykly, přívěsný vozík, za poslední zdaňovací období vykázal příjmy 305 475 Kč, což odpovídá 25 456 Kč měsíčně. Částka životního minima jednotlivce, žalovaného, dle § 2 zákona 110/2006 Sbírky, o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, činí měsíčně 4 860 Kč. Mezi základní náklady náleží i bydlení, jejichž přiměřenou výši § 26 (1 b)), § 26a (2 b)) zákona 117/1995 Sbírky, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, stanoví pro byt vlastníka, žalovaného, 15 737 Kč. Dle zjištěných údajů tedy činí rozdíl mezi jeho příjmem a základními náklady asi 9 000 Kč. Je zřejmé, že by nemusel být schopen uložené povinnosti splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku, v základní lhůtě, proto dle § 160 (1) o. s. ř. bylo stanoveno, že se tak může stát ve splát