44 C 46/2023-30 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalovanému vyklidit a předat ubytovací jednotku 6 o velikosti 2 + 1 v budově 8 (způsob využití - bytový dům), jež je součástí pozemku 8 o výměře 188 metrů čtverečních (druh - zastavěná plocha a nádvoří), na listu vlastnictví [anonymizováno], evidovaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], pracoviště [obec], [katastrální uzemí], neboť žalobkyně je jeho vlastnicí. 4. 3. 2010 uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo právo žalovaného na ubytování, užívání jednotky 6 v objektu popsané ubytovny a závazek za to hradit cenu stanovenou ve výměru. Smlouva byla uzavřena na určitou dobu, pravidelně prodlužována, naposledy od 1. do 30. 4. 2022. Žalovaný jednotku nevyklidil, i když k tomu byl vyzván. Předmětem podnikání žalobkyně jsou služby. Vlastní bytový dům [číslo popisné] ve [obec], využívaný jako ubytovna. Od 1. 3. 2010 tam umožnila žalovanému ve 2. nadzemním podlaží užívat byt 6 s kuchyní, 2 pokoji, předsíní, koupelnou, záchodem, balkonem; žalovaný byl povinen ke dni skončení ubytování byt předat. Ubytování bylo prodlužováno, naposledy od 1. do 30. 4. 2022. Předmět podnikání žalobkyně vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku z 8. 2. 2023; vlastnictví a účel domu z informace o pozemku z katastru nemovitostí z 8. 2. 2023; možnost užívání vymezeného bytu též ze smlouvy o ubytování, cenového výměru nájemného ze 4. 3. 2010, protokolu o převzetí ubytovací jednotky z 9. 3. 2010, podepsaných účastníky; prodloužení ubytování z cenového výměru nájemného z 15. 7. 2020, prodloužení z 30. 3. 2022, podepsaných účastníky. Žalobkyně umožnila žalovanému se v bytě 6 ve [obec a číslo] ubytovat do 30. 4. 2022. Smlouvou o ubytování (přechodném nájmu) se ubytovatelka, žalobkyně, dle § 2326 zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zavázala poskytnout ubytovanému, žalovanému, přechodně ubytování na ujednanou dobu, do 30. 4. 2022. Jako vlastnice se dle § 1042 o. z. mohla domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jejího vlastnického práva zasahuje, zde tím, že žalovaný po uplynutí dohodnuté doby byt užívá, v rozporu se smlouvou ho nepředal. Byl-li čas plnění přesně ujednán, dle § 1958 (1) o. z. byl dlužník, žalovaný, povinen plnit bez vyzvání věřitelky, žalobkyně; žalobě proto bylo vyhověno. Žalobkyní předložené upomínky z 14. 2., 1. 4., 13. 6. 2022 se záznamy o odeslání, likvidace dokladu z 30. 6., 10. 11. 2022 o využití kauce na byt, přehled předpisů a plateb z 27. 1. 2023, prokazující existenci dluhů v souvislosti s ubytováním, proto neměly pro řízení podstatný význam, rozhodující bylo skončení práva uplynutím dohodnuté doby. Jednotka dle § 1159 o. z. zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné, zapisuje se do katastru nemovitostí; v daném případě však budova na takové jednotky rozdělena není, proto byl žalovaný zavázán k vyklizení příslušného bytu, aniž by to mělo vliv na předmět řízení. Pro stručnost nebyly ve výroku uvedeny ani další navrhovaná vymezení, neboť označení bytu číslem v uvedené stavbě a katastrálním území je dostatečně určité a nezaměnitelné. Rovněž ukládat předání vyklizené jednotky bytu je nadbytečné, neboť vyklizení v sobě zahrnuje splnění této povinnosti tím, že žalovaný žalobci předá klíče od jednotky, z níž předtím odstraní své věci; případný výkon rozsudku ve věci vyklizení se dle § 341 (1) zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byly odstraněny věci patřící povinnému, žalovanému, a příslušníkům jeho domácnosti a aby byli vykázáni všichni, kdo se tam zdržují na základě jeho práva. K projednání věci samé dle §§ 101 (4), 115a o. s. ř. nebylo nařízeno jednání, neboť bylo lze rozhodnout jen dle listinných důkazů předložených žalobkyní, jež s tím souhlasila, a žalovaný na výzvu v usnesení Okresního soudu v Sokolově z 15. 2. 2023, 44 C 46/2023-26, k vyjádření souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání s doložkou, že jinak se bude předpokládat, že nemá námitky, se v určené lhůtě nevyjádřil, proto se jeho souhlas předpokládal. Žalobkyni, jež měla ve věci plný úspěch, soud dle § 142 (1) o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, jenž úspěch neměl. Žalobkyně dle § 142a (1) o. s. ř. má na ni právo, neboť žalovanému 9. 9. 2022, nejméně 7 dnů před podáním žaloby, 8. 2. 2023, zaslala na adresu pro doručování, evidovaný pobyt dle záhlaví, výzvu k plnění. Náklady jsou soudní poplatek 5 000 Kč (Dle položky 4 1. a) sazebníku zákona 549/1991 Sbírky, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, není-li předmětem řízení peněžité plnění, za nemovitou věc, byt.), hotové výdaje 600 Kč (Dle §§ 1 (3 a)), 2 (3) vyhlášky 254/2015 Sbírky, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech dle § 151 (3) o. s. ř. a § 89a zákona 120/2001 Sbírky, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, po 300 Kč za výzvu k plnění, žalobu; jiná výše s tím nedoložena, souhlas s rozhodnutím bez jednání na výzvu soudu svou povahou, složitostí a rozsahem neodpovídá úkonu, za nějž náhrada náleží.), celkem 5 600 Kč. Uložené povinnosti dle § 160 (1) o. s. ř. třeba splnit v základních lhůtách, běžících od právní moci rozsudku, 15 dnů u vyklizení, 3 dny u nákladů, neboť výhodnější podmínky splatnosti nebyly zjištěny.