7 C 231/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující byla žalovaná v době poskytnutí služeb tj. za zúčtovací období od [datum] účastníkem služby Internet HD [anonymizováno] a [anonymizováno] TV [anonymizováno] na základě smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum]. Žalovaná na základě smlouvy objednala Základní modem a Set-top-box na 48 měsíčních splátek. K žalované se dne [datum] dostavil technik spolupracující se žalobcem a provedl instalaci zařízení. Od tohoto okamžiku tak žalovaná mohla využívat zakoupené zařízení a čerpat objednané telekomunikační služby. Za poskytnuté zařízení se žalovaná zavázala hradit splátky po dobu 48 měsíců, a to na základě vystavených vyúčtování. Za poskytnuté služby byly žalované vystaveny faktury, které žalovaná nehradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Písemnou dohodou č. OMS- [číslo] ze dne [datum] se žalobkyně s žalovanou dohodly, že žalobkyně bude předem neurčenou dobu poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná za ně bude řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, (dále jen„ obchodní podmínky“) a Ceník. Součástí dohody účastníků bylo také ujednání o poskytnutí služby Internet HD [anonymizováno] a [anonymizováno] TV [anonymizováno] a s tím související poskytnutí zařízení STB a základního modemu za cenu 98 Kč měsíčně po dobu 48 měsíců (dále jen„ zařízení“), a to ve lhůtě uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Na základě jednotlivých vyúčtování za období od 20.05.2020 do 19.12.2020, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splátek za užívání zařízení v souhrnné výši 4 662,60 Kč. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě souhrnu výše uvedené dlužné částky dne 14.09.2020 a dne 30.11.2020. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni na vyúčtovanou částku cokoliv uhradila. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Účastníci mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva nájemní, tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, tedy smlouvy nepojmenované. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalované služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran, jakož i umožnit žalované užívat služby Internet HD [anonymizováno] a [anonymizováno] TV [anonymizováno], za současného poskytnutí zařízení STB a základního modemu. Žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnuté plnění a užívání zařízení sjednanou cenu. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že žalovaná svoji povinnost uhradit žalobkyni platby za poskytnutí zařízení v souhrnné výši 4 662,60 Kč v termínu splatnosti nesplnila, a proto ji k tomu zavázal soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky v souladu s návrhem žalobkyně od 12.01.2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud zamítl nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, nebo tento nárok se uplatní pro závazkové vztahy mezi podnikateli nebo mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem. Soud je toho názoru, že žalobkyně svůj nárok opírá o nárok na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka, který jak je uvedené níže jí přiznán byl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za každý ze dvou úkonů.