7 C 245/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nehrazení pronájmu zařízení a služeb souvisejících se službami elektronických komunikací, které žalobkyně poskytlas žalované na základě smlouvy ze dne [datum], [datum] a [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Písemnou dohodou č. OMS [číslo] ze dne [datum] se žalobkyně s žalovanou dohodly, že žalobkyně bude předem neurčenou dobu poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná za ně bude řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, (dále jen„ obchodní podmínky“) a Ceník. V rámci žalobkyní poskytovaných služeb byly i tzv. služby třetích stran dohodou účastníků specifikované jako SMS platby, Audiotex, Premium SMS, dárcovské SMS/MMS, M-platba a [anonymizováno] služby, a to za cenu určenou Ceníkem či samotným poskytovatelem těchto služeb, jejíž výše včetně lhůty k úhradě měla být uvedena ve vyúčtování žalobkyně. Součástí dohody účastníků bylo také ujednání o dočasném užívání zařízení STB a [anonymizováno] Smart Box za souhrnnou cenu 168 Kč měsíčně, (dále jen„ zařízení“), a to ve lhůtě uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Účastníky byl rovněž dohodnut poplatek za tištěné vyúčtování ve výši 29 Kč. Na základě jednotlivých vyúčtování za období od 16.10.2020 do 15.03.202, žalobkyně se lhůtou k úhradě nejpozději do 7.04.2021 vyzvala žalovanou k úhradě služeb třetích stran a dočasného užívání zařízení v souhrnné výši 8 126 Kč. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě souhrnu výše uvedené dlužné částky dne 29.01.2021 a 14.04.2021. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni na vyúčtovanou částku cokoliv uhradila. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Účastníci mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva nájemní, tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, tedy smlouvy nepojmenované. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalované služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran, jakož i umožnit žalované dočasné užívání zařízení STB a [anonymizováno] Smart boxu. Žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnuté plnění a dočasné užívání zařízení sjednanou či v případě služeb třetích stran těmito třetími stranami stanovenou cenu. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že žalovaná svoji povinnost uhradit žalobkyni služby třetích stran a pronájem zařízení v souhrnné výši 8 126 Kč v termínu splatnosti nesplnila, a proto ji k tomu zavázal soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky v souladu s návrhem žalobkyně od 8.04.2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč.