8 C 154/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 7938,04 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 650,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1632,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4845,04 Kč od 15.12.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok 28,95 % ročně z částky 4845,04 Kč od 15.12.2022 do zaplacení z titulu postoupené pohledávky, která má původ v nevrácení úvěru ve výši 5000Kč poskytnutého žalované dle smlouvy o úvěru ze dne 22.4.2021 právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen předchůdkyně žalobkyně), na který žalovaná uhradila 330 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila. 3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaná se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř. 4. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují níže uvedené skutečnosti.. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto žádné konkrétnější skutečnosti v žalobě netvrdí (obecně uvádí, že předchůdkyně posoudila před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy), k prokázání této skutečnosti označila pouze zákaznickou kartu. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak netvrdila, že sama nějaké prověřovací úkony činila a nedoložila v této souvislosti, krom zákaznické karty, žádné jiné důkazy. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výši sjednané odměny a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni. 5. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou podepsali dne [datum] smlouvu o zápůjčce (spotřebitelský úvěr), kdy na základě uzavřené smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za zápůjčku ve výši 3575 Kč, jenž představuje kapitalizovaný zápůjční úrok ve výši 1 218 Kč, odměnu za zpracování 1500Kč, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1857 Kč, přičemž byla poskytnuta sleva 1000Kč na poplatku z zpracování. Celkovou dlužnou částku ve výši 8575 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 26 týdenních splátkách po 1 025 Kč RPSN spotřebitelského úvěru činilo dle smlouvy 231,12% Ve smluvních podmínkách uvedených na druhé straně smlouvy je zakotvena smluvní pokuta 0,1% z dlužné částky (bod 6.1.), poplatek za zasílání upomínek ve výši 300Kč za upomínku s korekcí maximálně 12 upomínek při trvání úvěru 18 měsíců (odst. 6.2. – 6.3.), poplatek za vymáhání dluhu 1000Kč (bod 6.4.) S žalovanou byla před sjednáním smlouvy o zápůjčce vypsána zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o zaměstnání, výše příjmů, běžné měsíční výdaje a jaké podklady byly předloženy, přičemž příjem činí [číslo], další čisté příjmy 25000Kč, odhadované měsíční výdaje 3000Kč, žalovaná nemá jiné půjčky u jiné společnosti, doloženy měly být složenky. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela jen ze skutečností sdělených žalovanou a jí předložených složenek, sama si další skutečnosti o její úvěruschopnosti nezjišťovala a neověřovala. Žalovaná uhradila předmětnou smlouvu o zápůjčce celkem částku 330Kč Kč. Pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 16.12.2022, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovaném písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. 6. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení § 1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvu o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalované poskytnuta částka 5 000Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy ve soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy s ohledem na skutkové závěry a ustálenou judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18) lze uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu §3, odst. 1, písm. c) a §86 ZSÚ, když vycházela jen z neověřených informací a podkladů od žalované, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o úvěru dle §87 ZSÚ. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. s ohledem na smluvní podmínky (jednostranně stavěná smlouva se sankcemi v neprospěch spotřebitele za současné nemravné výše odměny za půjčku vyjádřená v RPSN ve výši 231,12% 7. Ve věci zbývalo tedy rozhodnout, jak se vypořádat s bezdůvodným obohacením na straně žalované, která vznikla neplatností předmětné smlouvy a za jakých podmínek má žalovaná takové obohacení vydat. Podle ustanovení §87, odst.1 poslední věty ZSÚ je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, kdy toto ustanovení je speciálním ustanovení vůči § 2991 odst. 1 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení, které má při aplikaci přednost před zmiňovanou obecnou úpravou vydání bezdůvodného obohacení. Ze speciálního ustanovení § 87 ZSÚ ve spojení s principy ochrany spotřebitele nesporně vyplývá, že spotřebitel jako dlužník je povinen vrátit žalobci jako věřiteli pouze neuhrazenou jistinu úvěru, a že započtení vzájemných pohledávek musí soud provést z úřední povinnosti, aby byl dodržen princip, že věřiteli poškozujícího spotřebitele nelze poskytovat právní ochranu a že podle § 6 odst. 2 o.z. nelze připustit, aby škodící věřitel těžil ze svého protiprávního činu v podobě získání jiných nároků, na které nemá ze zákona právo. Z ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ rovněž vyplývá, že spotřebitel, kterému neměl být úvěr vůbec poskytnut, se nemůže dostat do prodlení s jeho vrácením, pokud vrací poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho schopnostem. Z tohoto hmotněprávního ustanovení je zřejmý záměr zákonodárce nepřiznat škodícímu věřiteli žádné (ani zákonné) úroky z prodlení (srovnej důvodovou zprávu k tomuto ustanovení). 8. Lze tedy shrnout, že v případě aplikace ustanovení §87, odst.1 ZSÚ nelze uvažovat o přiznání úroku z prodlení, jako by tomu bylo u běžného bezdůvodného obohacení. Žalované byla v rámci úvěru poskytnuta na jistině částka 5000 Kč, žalovaná vrátila 330Kč, proto je povinna vrátit částku 4670Kč, přičemž za dobu přiměřenou možnostem žalované vzhledem k obecné povaze úvěru postupně splácet půjčenou částku a ohledem na principy ochrany spotřebitele soud považuje rozložení jistiny do 10 splátek, a to ve smyslu ustanovení §1931 o.z. pod ztrátou výhody splátek, čemuž pak odpovídá výrok I. Soud současně dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně, než bylo uvedeno v žalobě, svědčí i přesto žalobkyni v důsledku předmětné smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu (výrok I.). 9. Ve zbývajícím rozsahu (o částku 3268,04 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 650,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1632,52 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4845,04 Kč od 15.12.2022 do zaplacení ve výši 8,25 %, ú