8 C 164/2022-89 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou po jejím částečným zpětvzetí v rozsahu dle výroku I. rozsudku domáhala po žalované zaplacení částky 3359 Kč s příslušenstvím a dále částky 23 079,17 Kč s příslušenstvím (vše viz výrok II rozsudku) s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela [datum] smlouvu o úvěru, když schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet byla řádně prověřena. Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč (vyplacení úvěru došlo dne [datum]) a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 66,7 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy. Žalobkyně následně přibližuje jednotlivé splátky, naposledy žalovaná splátku uhradila dne 1.11.2019, následně žalobkyně úvěr zesplatnila. Dále v žalobě žalobkyně přibližuje svá práva na vznik smluvních pokut a dalších nákladů a jejich výši, dále kolik žalovaná po zesplatnění uhradila, závěrem vyčísluje pohledávky na jistině včetně příslušenství a smluvní pokuty. K žalobě žalobkyně doložila listiny, které mají prokazovat její nárok 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila. 3. Soud věc rozhodl během dvou jednání, kdy při prvním jednání byl žalobce poučen dle §118a o.s.ř., z druhého jednání se žalobkyně omluvila souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Žalovaná se k jednáním, ačkoliv měla řádně doručeno, bez omluvy nedostavila a zůstala tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal při prvním jednání v nepřítomnosti žalované a při druhém jednání v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř. 4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za po skutkové stránce za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, kdy na základě uzavřené smlouvy žalobkyně žalované poskytla na její účet dne [datum] peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč (viz smlouva o úvěru ze dne [datum], karta klienta, doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 66,71 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. RPSN spotřebitelského úvěru činilo dle smlouvy 66,71% (viz smlouva o úvěru ze dne [datum]). V bodě 6. smlouvy je zakotvena smluvní pokuta 499Kč za prodlení se splátkou delší jak 30 dnů (maximálně 2999Kč ročně), zesplatnění úvěru při prodlení se splátkou delší jak 65 dnů, smluvní pokuta 0,1% z dlužné nové jistiny po zesplatnění, všechny smluvní pokuty jsou limitovány součinem čísla 0,5 a celkové výše úvěru, maximálně 200 000 Kč (viz smlouva o úvěru ze dne 21.6.2017). Součástí předložené smlouvy o úvěru byla informace pro spotřebitele o poskytovateli spotřebitelského úvěru a předsmluvní formulář. Žalovaná k úvěru doložila žalobkyni kopii občanského průkazu, zprávu ČSSZ o výši důchodu 11 326 Kč měsíčně (viz kopie OP, zpráva ČSSZ). Dle databáze Nebankovního registru klientských informací byla žalovaná hodnocena skórem 309 jako klient s vyšším rizikem, v registru SOLUS nebyla žalovaná evidována (viz výpis z registru SOLUS a NRKI). V hodnocení klienta žalobkyně zohlednila tvrzené příjmy žalované v částce 11326 Kč měsíčně čistého, do výdajů žalované zohlednila částku 4810 Kč tvořící životní minimum ve výši 3 410 Kč, částku 1400 Kč coby výdaj na vlastní bydlení, zároveň je počítáno s rezervou 500 Kč, volné zdroje pak mají činit 5016 Kč, schopnost žalované splácet byla centrálou žalobkyně schválena (viz hodnocení klienta). V letech 2014 a 2015 byly proti žalované vedeny exekuce pro pohledávky na jistině ve výši 2 414Kč + 3000Kč + 27830,48Kč. Žalované byla žalobkyní v rámci úvěrové smlouvy ze dne 11.10.2017 půjčena další částka ve výši 49 000Kč, v hodnocení klienta při poskytnutí úvěru je nesprávný údaj, že bydlí ve svém (věc byla řešena u zdejšího soudu pod sp.zn. 42 C 327/2022, žaloba byla pravomocně zamítnuta – viz žaloba žalobkyně a rozsudek OS Sokolov ze dne 30.11.2022) a dne 4.9.2019 další částka 30 000Kč (věc byla řešena u zdejšího soudu pod sp.zn. 23 C 341/2022, žalobě bylo pravomocně vyhověno rozsudkem pro zmeškání – viz žaloba žalobkyně a rozsudek OS Sokolov ze dne 25.1.2023). Žalovaná v době 2020 - 2021 splácí 6 půjček (viz kata klienta). Žalovaná uhradila na předmětnou smlouvu o úvěru před jejím zesplatnění celkem částku 69 972 Kč, k zesplatnění úvěru došlo oznámením ze dne 20.1.2020 (viz oznámení o zesplatnění), po zesplatnění pak uhradila 28 527,17 Kč, dle posledního vyjádření žalobkyně ze dne 28.3.2023 žalovaná uhradila celkem ‬ 105 699 Kč (viz karta klienta + tvrzeno v žalobě). Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění ze dne 13.9.2022). 5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedený skutkový stav. Důkazy výsledkem lustrace z rejstříku exekucí a dalšími žalobami žalobkyně a rozsudkem OS Sokolov sp. zn. 42 C 327/2022 soud provedl bez návrhu dle §120, odst. 2 o.s.ř. při zkoumání úvěruschopnosti žalované a souladu odměny za půjčku s dobrými mravy z úřední povinnosti. Z dalších provedených důkazů soud nevyvodil relevantní skutkové závěry. 6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které ji bezhotovostně na účet žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 50 001 Kč, které se žalovaná zavázala včetně úroku za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 66,71 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru (RPSN spotřebitelského úvěru činilo dle smlouvy 66,71%). Ve smlouvě byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení se splátkami. Před poskytnutím úvěru žalovaná doložila žalobkyni kopii občanského průkazu, zprávu ČSSZ o výši důchodu 11326 Kč měsíčně, v hodnocení klienta žalobkyně zohlednila tvrzené příjmy žalované v částce 11326 Kč měsíčně čistého, do výdajů žalované zohlednila částku 4810 Kč tvořící životní minimum ve výši 3 410 Kč, částku 1400 Kč coby výdaj na vlastní bydlení (žalovaná však ve svém nebydlí), zároveň je počítáno s rezervou 500 Kč, volné zdroje pak mají činit 5016 Kč. Žalobkyně sama prověřovala žalovanou v Nebankovní registru klientských informací se skórem 309 jako klientem s vyšším rizikem, v registru SOLUS nebyla žalovaná evidována, v rejstříku exekucí žalobkyně žalovanou neprověřovala, schopnost žalované splácet byla centrálou žalobkyně schválena. Žalobkyně dne 11.10.2017 půjčuje žalované dalších 49 000Kč, dne 4.9.2019 dalších 30 000Kč, žalovaná v době 2020 - 2021 splácí 6 půjček. V letech 2014 a 2015 byly proti žalované vedeny exekuce pro pohledávky na jistině ve výši 2 414Kč + 3000Kč + 27830,48Kč. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem ‬ 105 699 Kč. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. 7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení § 1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvy o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalované poskytnuta částka 50 001 Kč, kterou se zavázala splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 499 Kč, s úrokem za půjčku ve výši 66,71 % p.a.. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované a souladu obsahu úvěru (zejména odměny za poskytnutí úvěru) s dobrými mravy. 8. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích (např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) opakovaně uvádí, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru),