10 C 376/2023-40 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č., Anonymizováno, , číslo, , na základě níž poskytla žalovanému za podmínek sjednaných ve smlouvě spotřebitelský úvěr ve výši 12 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr ve výši 12 500 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 0,90 % denně z půjčené částky, tj. celkem částku 12 370,16 Kč uhradit do 180 dnů. Termín splatnosti byl sjednán ke dni 11. 2. 2023. Žalovaný uhradil před podáním žaloby pouze částku 8 946 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok požadovat úhradu dlužné částky sestávající z jistiny úvěru a úroku z úvěru, to vše v celkové výši 17 424,16 Kč a dále zákonného úroku z prodlení a smluvní pokutu vyčíslenou ke dni vydání předžalobní upomínky, tj. ke dni 6. 12. 2023, ve výši 1 055,54 Kč. Na upomínky o zaplacení žalovaný nereagoval. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena na základě informací předložených žalovaným a nahlédnutím do příslušných registrů.2. Zástupce žalobkyně svou neúčast při jednání omluvil. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, nepožádal o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků.3. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru č. , číslo, zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky dne , datum, dle žádosti žalovaného. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč. Žalovaný se zavázal v 6 měsíčních splátkách po 4 468,08 Kč uhradit ke dni splatnosti úvěru celkem částku 26 370,16 Kč, výpůjční úroková sazba byla 0,9 % z vypůjčené částky denně, smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně na účet žalovaného poukázala částku 12 500 Kč. Z výplatních lístků předložených žalovaným v době uzavření smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán, žalobkyně doložila, že nahlédla do příslušných registrů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného. Z výzvy ze dne 6. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě jistiny s příslušenstvím a smluvní pokutou. Z doručenky bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 6. 12. 2023.4. Z § 580 a § 588 občanského zákoníku vyplývá, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.5. Z § 2390 občanského zákoníku vyplývá, že smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud s ohledem na výši příjmu dosahovaného žalovaným a výši poskytnutého úvěru dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaný je způsobilý ke splácení úvěru, proto mu byl žalobkyní úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi účastníky dne , datum, je však neplatná s ohledem na sjednanou výši úroku, kterou měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok 0,9 % denně z vypůjčené částky představuje ročně úrok 255 %, tedy podstatně, mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. Ujednání o úroku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právního jednání a jeho obsah je logické, že bez sjednání tak vysokého poplatku by žalobkyně smlouvu o úvěru se žalovaným neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobila nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč. Žalovaný již vydal bezdůvodné obohacení ve výši 8 936 Kč, k úhradě proto zbývá částka 3 554 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 6. 12. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky bez uvedení data plnění. Žalovaný byl proto povinen plnit bezodkladně po doručení výzvy, což neučinil, proto je od 12. 12. 2023 v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný je povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.7. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 3 554 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 17 424,16 Kč a přiznanou částkou 3 554 Kč, tj. v části 13 870,16 Kč, zamítl stejně jako příslušenství, a smluvní pokutu, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou.8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná přibližně v rozsahu 20 %, žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení odpovídající jeho úspěchu ve věci. Náhradu nákladů řízení nežádal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.