11 C 345/2023-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , Kč a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet a poskytla mu peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni částku ve výši 61 652 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 47 241 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,79 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 202 Kč a za pojištění 2 709 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po 5 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 6. 2022. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 6. 6. 2021. Ke dni 12. 11. 2021 provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 42 665,27 Kč a dlužný poplatek částku 46 884,34 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 42 665,27 Kč dále úrokem ve výši 23,79 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 1. 7. 2022, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 18 600 Kč.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, ., a žalovaným došlo již dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy mu poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni částku ve výši 16 333 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 10 201 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,76 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 699 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 7. 2021. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 6. 6. 2021. Ke dni 15. 7. 2021 provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 12 124,65 Kč a dlužný poplatek částku 6 808,35 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 124,65 Kč dále úrokem ve výši 18,76 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 16. 7. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 17 400 Kč.3. Pohledávky vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci.4. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Smluvní podmínky (otištěné na zadní straně Smlouvy), Zákaznickou kartu, Přehled plateb, Smlouvu o postoupení pohledávek, Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 60 a 64, Anonymizováno, ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení.6. Z uzavřených smluv vyplývá, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla zápůjčku v částce 49 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 5 270 Kč 110 652 Kč. V předchozím případě poskytla žalovanému 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v 52 týdenních splátkách po 699 Kč 36 333 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřených smluv, jež svými znaky odkazují na ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smluv podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelských úvěrů ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. Žalovaný měl podle smluv za poskytnutí částky 49 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 61 652 Kč a za poskytnutí částky 20 000 Kč poplatek 16 333 Kč.7. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2020 poskytnout plnění, jehož cena ho převyšuje nebo převyšuje jeho polovinu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 71 % v prvním žalovaném případě a dokonce 82 % ve druhém případě. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny, včetně pojištění, je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 580, odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o zápůjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smluv jako celků představovalo plnění žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil.8. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti částku 49 000 Kč a 20 000 Kč a že jí žalovaný vrátil 18 600 Kč a 17 400 Kč. Na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatil o částku 30 100 Kč a 2 600 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění do 10 dnů prokazatelně v rámci Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla odeslána 13. 1. 2023. Od 27. 1. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po