11 C 346/2023-35 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , Kč a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdkyně posoudila schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet a poskytla jí peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni částku ve výši 31 659 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 913 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,14 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky a péči o zákazníka ve výši 7 746 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 1 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 12. 2021. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 19. 8. 2020. Ke dni 29. 1. 2021 provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 10 942,58 Kč a dlužný poplatek částku 9 816,42 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 942,58 Kč dále úrokem ve výši 25,14 % ročně sjednaným na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 6. 12. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 10 900 Kč.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, a žalovanou došlo již dne , datum, k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky otištěné na zadní straně Smlouvy. Právní předchůdkyně posoudila schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy jí poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni částku ve výši 15 696 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5 273 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 201 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 222 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1 321 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 8. 2021. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 19. 8. 2020. Ke dni 29. 1. 2021 provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 10 429,68 Kč a dlužný poplatek částku 7 138,72 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 429,68 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy, a to od 5. 8. 2021, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 13 500 Kč.3. Pohledávky vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti , právnická osoba, postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci.4. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvy o spotřebitelském úvěru, Smluvní podmínky (otištěné na zadní straně Smlouvy), Zákaznickou kartu, Přehled plateb, Smlouvu o postoupení pohledávek, Přílohu č. , hodnota, Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. , hodnota, a 78 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek vč. dokladu o odeslání, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení.6. Z uzavřených smluv vyplývá, že právní předchůdkyně žalované poskytla zápůjčku v částce 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 1 320 Kč 31 659 Kč. V předchozím případě poskytla žalované rovněž 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 1 321 Kč 31 696 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřených smluv, jež svými znaky odkazují na ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. V tomto případě soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smluv podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelských úvěrů ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. Žalovaná měla podle smluv za poskytnutí částky 16 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 15 659 Kč a v předchozím případě za stejnou částku poplatek 15 696 Kč.7. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2019 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ještě přísněji lze smluvní vztah zhodnotit s přihlédnutím k poměru mezi poskytovatelem a spotřebitelem. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 49 %. Ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o zápůjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smluv jako celků představovalo plnění žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil.8. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti částku 16 000 Kč a 16 000 Kč a že jí žalovaná vrátila 10 900 Kč a 13 500 Kč. Na úkor žalobkyně se v prvním žalovaném případě bezdůvodně obohatila o částku 5 100 Kč, v předchozím případě o částku 2 500 Kč. Proto soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu dlužné jistiny obou úvěrů. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění do 10 dnů prokazatelně v rámci Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, která byla odeslána 13. 1. 2023. Od 27. 1. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujedn