16 C 229/2023-67 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 4. 2023 domáhala na žalovaném úhrady částky 51 348 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne , datum2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil., právnická osoba, provedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění:4. Z listiny označené jako „Předsmluvní formulář“, „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, “, z listiny označené jako „Splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “, z listiny označené jako „Prohlášení klientů/Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru“ a z listiny označené jako „Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ včetně listiny kopie listiny označené jako „Dodejka“, soud zjistil, že žalovaný dne 11. 7. 2017 písemně požádal žalobkyni o dočasné poskytnutí peněžních prostředků ve výši 65 000 Kč s tím, že tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí částku ve výši efektivní úrokové sazby 83,96 % ročně ze žalovaným dosud žalobkyni nevrácených peněžních prostředků, to vše v rámci pravidelných 48 měsíčních plateb tak, jak je v podrobnostech uvedeno v rozpisu plateb přiloženém v návrhu na uzavření smlouvy. Žalovaný rovněž, mimo jiné, prohlásil, že veškeré údaje, které v souvislosti s předmětnou žádostí či návrhem žalobkyni poskytl či poskytne, jsou pravdivé a úplné. Žalobkyně předmětnou žádost a návrh žalovaného akceptovala dne 13. 7. 2017, přičemž uvedenou skutečnost žalovanému oznámila dopisem ze dne 14. 7. 2017.5. Z listiny označené jako „Hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného zejména mu dočasně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit další sjednané platby vycházela mimo jiné z pravidelného čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání žalovaného ve výši 21 800 Kč, z výdajů žalovaného ve výši životního minima v částce 3 410 Kč měsíčně, ze splátek jiného úvěru ve výši 3 115 Kč měsíčně, z nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně, z ostatních výdajů ve výši 500 Kč měsíčně. Žalobkyně vyhodnotila, že volné zdroje žalovaného (po odečtení peněžní rezervy ve výši 1 000 Kč měsíčně) tvoří částku ve výši 12 775 Kč měsíčně. Žalovaný prohlásil, že v této listině jím uvedené údaje poskytl žalobkyni v souvislosti s projednávanou žádostí o poskytnutí peněžních prostředků, že tyto údaje jsou pravdivé a úplné, a že žádné údaje žalobkyni nezatajil.6. Z listiny označené jako „Doklad o vyplacení úvěru“ soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byly ve prospěch bankovního účtu určeného žalovaným dne 13. 7. 2017 přikázány peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč.7. Z listiny označené jako „Výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI)“, (dále jen „registr NRKI“), soud zjistil, že na základě v tomto registru shromážděných informací o nebankovních úvěrových produktech byl žalovaný hodnocen s „menším rizikem“.8. Z listiny označené jako „Výpis z registru SOLUS“, (dále jen „registr SOLUS“), soud zjistil, že žalovaný v tomto registru neměl evidován žádný záznam.9. Z fotografií občanského průkazu soud zjistil, že žalovaný poskytl žalobkyni fotografie svého občanského průkazu č. , tel. číslo, s platností do , datum, .10. Z listin označených jako „Pracovní smlouva“, „Dohoda o změně pracovní smlouvy“ a listin označených jako „, Anonymizováno, – historie plateb“ a listin obsahujících výplatní pásky žalovaného za duden a květen 2017 soud zjistil, že žalovaný byl od 1. 11. 2015 do 30. 4. 2018 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., přičemž průměrný měsíční příjem žalovaného za měsíce březen až květen 2017 činil 18 473 Kč.11. Z listiny označené jako „Předžalobní výzva ze dne 12. 9. 2023“ a „Podací arch ze dne 12. 9. 2023“, soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalovanému písemnou výzvu k okamžité úhradě žalobou nárokované částky, která mu byla odeslána dne 12. 9. 2023.12. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.13. Na základě výše uvedených dílčích skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 11. 7. 2017 písemně požádal žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 65 000 Kč s tím, že tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí částku efektivní úrokové sazby ve výši 83,96 % ročně z žalovaným žalobkyni dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše prostřednictvím pravidelných 48 měsíčních platbách tak, jak je v podrobnostech uvedeno v k návrhu žalovaného přiloženém rozpisu těchto plateb. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného dostát jím navrhovaným závazkům na základě ověření platnosti občanského průkazu žalovaného, registrů NRKI a SOLUS, a dále z informací zjištěných od samotného žalovaného a z prohlášení žalovaného o pravosti a úplnosti mu v souvislosti s předmětnou žádostí a návrhem žalobkyni poskytnutých informací. Žalobkyně předmětnou žádost a návrh žalovaného dne 13. 7. 2017 akceptovala. Žalobkyně dne 13. 7. 2017 ve prospěch bankovního účtu určeného žalovaným přikázala peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaný na základě předmětné dohody žalobkyni uhradil více než 35 099,48 Kč. Dne 12. 9. 2023 odeslala žalobkyně žalovanému písemnou výzvu k okamžité úhradě žalobou nárokované částky.14. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.16. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.19. Podle § 1732 odst. 1 platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.20. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.21. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.22. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.23. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.24. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.26. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.27. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.28. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.29. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí