16 C 5/2024-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka , částka, , přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu i s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a s poplatkem za službu Klidné spaní ve výši , částka, . Žalovaná dvakrát požádala o odklad splatnosti celkem o 21 dní a splatnost úvěru proto nastala dne , datum, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého dluhu, neboť dosud neuhradila žalobkyni ničeho na svůj dluh.2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:4. Na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, byla žalované poskytnuta částka , částka, , přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu i s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a s poplatkem za službu Klidné spaní ve výši , částka, . Žalovaná dvakrát požádala o odklad splatnosti celkem o 21 dní a splatnost úvěru proto nastala dne , datum, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého dluhu, neboť dosud neuhradila žalobkyni ničeho na svůj dluh. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.5. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).7. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený poplatek je defacto příjmem žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši , částka, v projednávané věci činí 27 % z poskytnuté jistiny ve výši , částka, při splatnosti 1 měsíc, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 324 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření předmětné smlouvy o úvěru činila průměrná obvyklá úroková míra 9,69 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 324 % ročně přesahuje obvyklý úrok více než třicetitřínásobně. Jednotlivá ujednání předmětné smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by žalobkyně finanční prostředky žalované zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.8. Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o.z. Žalobkyně přitom poskytla žalované částku , částka, , žalovaná dosud neuhradila ničeho, a tedy se bezdůvodně obohatila o částku , částka, . Žalobkyně odeslala dne , datum, žalované výzvu k úhradě dluhu, dne , datum, byla výzva žalované doručena, dne , datum, měla žalovaná plnit a od , datum, je v prodlení podle § 1 958 o.z.9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , adresa, ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšné žalované v částce , částka, , ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalované (, částka, , tj. 33,48 %) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (, částka, , tj. 66,52 %) při výsledku 33,04 % z částky , částka, , která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .