20 C 68/2024-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 27 840 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , se sídlem , datum, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , se sídlem , Adresa zainteresované společnosti 0/0, , , adresa, , IČ , číslo, zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel , právnická osoba, (dále také jen „původní věřitel“) je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 20000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2023-06-20. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, což žalobce dokládá třemi upomínkami původního věřitele. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2023-06-21. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 20320,- Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 4600 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 3240 Kč nejpozději splatných dne 2023-06-20, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem Smlouvu o úvěru. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobce https://, Anonymizováno, / obchodni-podminky/ (dále jen „OP“), na které odkazuje úvěrová smlouva a které žalobce rovněž dokládá v příloze tohoto přípisu, byl žalovaný informován v odst. 7.11., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný dále podle odst. 7.12. OP souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , z.s.p.o. a CBCB – Czech Banking , právnická osoba, , a.s. v souladu s čl. 8 OP. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 1.2. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období mezi , datum, a převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , číslo, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiložených potvrzení o provedených platbách, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2023-11-17.“.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaná a společnost , právnická osoba, uzavřely dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru č. , číslo, . V uvedené smlouvě se označená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná v případě jejich čerpání zavázala splatit do 30 dnů, a to do , datum, spolu s částkou ve výši 4 600 Kč označené jako úrok. Soud dále zjistil, že žalovaná sdělila uvedené společnosti číslo účtu pro čerpání z úvěru a to , č.účtu, a to převedením částky 1 Kč na účet úvěrující společnosti č. , č. účtu, , přičemž částka 20 000 Kč byla na uvedený účet společností , právnická osoba, převedena dne , datum, , jak vyplývá z výpisu z účtu , č.účtu, a tato platba byla identifikovaná jako půjčka od , právnická osoba, a číslem , číslo, tj. číslem shodným s číslem smlouvy. Soud dále zjistil, že , právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které došlo mj. k postoupení pohledávky z titulu uvedené smlouvy o úvěru, jak vyplývá ze seznamu pohledávek tvořících přílohu k této smlouvě a dále z oznámení společnosti , právnická osoba, o postoupení pohledávek ze dne , datum, , v němž již byla vyzvána k plnění ve prospěch žalobkyně, a toto oznámení s výzvou k plnění bylo téhož dne podáno k poštovní přepravě, jak vyplývá z příslušeného podacího lístku České pošty, s.p.4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní jednání společnost , právnická osoba, a žalované spočívající v uzavření shora zmíněné smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, představuje právní jednání, kterým uvedení účastníci zamýšleli uzavřít smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 obč. zák. S ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele dle ustanovení § 419 obč. zák. je třeba vedle tohoto právního předpisu na daný závazek aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření této smlouvy, tj. ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 96/2022. Pro posouzení toho, zda lze uvedenou smlouvu považovat za platně uzavřenou, se soud zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele dle kritérií uvedených v § 86 zmíněného zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v tomto směru v žalobě sice určitá tvrzení uvedla, ale vůbec k těmto tvrzením nepředložila, a ani neoznačila žádné důkazy, z nichž by mohl soud splnění této podmínky posoudit. Důsledky porušení této povinnosti jsou upraveny v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a to tak, že pokud je spotřebitelský úvěr poskytnut v rozporu s podmínkami § 86 odst. 1 věty druhé, tj., že úvěr může být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, je smlouva neplatná. V tehdy platném a účinném znění zákona o spotřebitelském úvěru bylo v jeho zmíněném ustanovení § 87 odst. 1 dále upraveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. S ohledem na stávající judikaturu vrcholných soudů však soud ke splnění této podmínky přihlíží z úřední povin