22 C 89/2024-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 645 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen "ZOPV"). Žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo, (dále pouze „vozidlo“), neměl k vozidlu od 27. 3. 2023 do 17. 7. 2023 (celkem 113 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv bylo vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni za každý den částku 65 Kč, celkem tedy 7 345 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s datem splatnosti 21. 11. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože mu dne 7. 2. 2024 byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů.2. Podáním ze dne 23. 7. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně částky 7 645 Kč, neboť tuto částku žalovaný dne 17. 7. 2024 uhradil a žalobkyní byla zaúčtována na úhradu jistiny. Nadále požaduje přiznání nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 345 Kč za období od 22. 11. 2023 do 17. 7. 2024 ve výši 720 Kč a náhrady nákladů řízení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil.4. Z provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem žaloby, tedy, že žalovaný byl v období od 27. 3. 2023 do 17. 7. 2023 provozovatelem i vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, na které nebylo po dobu 113 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované. Dne 7. 9. 2023 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 7 645 Kč za provozování vozidla v období od 27. 3. 2023 do 17. 7. 2023 bez sjednaného pojištění odpovědnosti, a to ve lhůtě 60 dnů s tím, že v této částce jsou zahrnuty i náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Dne 13. 12. 2023 mu byla zaslána upomínka na zaplacení dlužného příspěvku. Předžalobní upomínka na zaplacení dlužné částky mu byla zaslána dne 7. 2. 2024.5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 ZOPV Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, (odst. 1), může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (odst. 2).6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 ZOPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit , právnická osoba, – dle ust. § 1 odst. 1 písm. b) ZOPV] příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.7. Podle ustanovení § 4 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.8. Podle ustanovení § 4 odst. 4 ZOPV je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.9. Podle ustanovení § 4 odst. 5 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZOPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.11. Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.12. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný neměl na své vozidlo v období od 27. 3. 2023 do 17. 7. 2023, tedy po dobu 113 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, vznikla mu tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvek žalobkyni, jehož výše je součinem počtu dnů a denní sazby 65 Kč, která odpovídá druhu vozidla, dle shora uvedené vyhlášky, tedy 7 345 Kč. V souvislosti s mimosoudním uplatněním práva pak žalobkyni vznikl nárok i na poplatek ve výši 300 Kč.13. S ohledem na skutečnost, že žalovaný jistinu žalované částky ve výši 7 645 Kč uhradil žalobkyni před vydáním rozhodnutí ve věci samé, soud na základě částečného zpětvzetí žaloby řízení v rozsahu zaplacené částky podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil (výrok I.).14. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od splatnosti příspěvku dle zaslané výzvy do jeho zaplacení, a to ve výši kapitalizované částkou 720 Kč.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (když úspěch žalobkyně spočívá nejen ve skutečnosti, že jí bylo vyhověno v rozsahu úroku z prodlení, ale i ve skutečnosti, že žaloba jako celek byla podána důvodně a ke zpětvzetí žaloby došlo pouze v důsledku chování žalovaného, tedy že dlužnou jistinu po podání žaloby uhradil), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 645 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.