23 C 304/2024-32 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala na žalovaném úhrady částky 27 791,31 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a který se žalovaný spolu s úrokem zavázal vrátit a uhradit v měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 282 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně zjištěna jednak na základě informací poskytnutých samotným žalovaným a dále zejména zjištěním informací z interních a externích databází. Při hodnocení úvěruschopnosti žalobkyně porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat Českého statistického úřadu. Konkrétně žalobkyně vycházela z informace, že se žalovaný ke dni 28. 3. 2022 nacházel v pracovním poměru s čistým příjmem ve výši 20 996 Kč měsíčně, což žalobkyně ověřila z výpisu z běžného účtu žalovaného. Žalobkyně dále vycházela z údajů poskytnutých žalovaným ohledně jeho měsíčních výdajů ve výši 0 Kč a měsíčních výdajů na nájemné ve výši 7 500 Kč, přičemž následně v kombinaci s interními informacemi, statistickými údaji, aktuálními životními náklady a normativními náklady na bydlení stanovila žalobkyně výdaje žalovaného na částku 13 690 Kč měsíčně. Podle informací z CCB a interních systémů žalobkyně neměl žalovaný ke dni 28. 3. 2022 žádný úvěr. Přestože žalobkyně svoji povinnost splnila a žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč poskytla, ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, konkrétně k prodlení s úhradou měsíčních splátek, a žalobkyně proto ke dni 29. 3. 2023 předmětný úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě všech již splatných peněžních prostředků. Žalovaný však i přes opakované výzvy žalobkyně ke dni podání žaloby neuhradil žalobkyni více než peněžní prostředky v souhrnné výši 40 508,89 Kč.2. Žalovaný se k žádnému z výše uvedených nároků nevyjádřil.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Z listin nadepsaných „Smlouva o úvěru“, „Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, .“, „Ceník pro soukromou klientelu“ soud zjistil, že se žalobkyně a žalovaný dne , datum, písemně dohodli na dočasném poskytnutí peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč s tím, že žalovaný tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátí a za jejich poskytnutí žalobkyni (mimo jiné) uhradí částku ve výši 19,99 % z dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše formou 28 měsíčních plateb po 2 282 Kč (poslední platba ve výši 899 Kč), které bude žalovaný žalobkyni hradit nejpozději do 16. dne v příslušném měsíci.5. Z listin nadepsaných „Výpis z úvěrového účtu“ soud zjistil, že dne 28. 3. 2022 žalobkyně převedla ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč.6. Z listiny nadepsané „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že při posouzení schopnosti žalovaného dočasně poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit, jakož i uhradit další sjednané peněžní prostředky, žalobkyně vycházela z měsíčních příjmů ze zaměstnání žalovaného ve výši 20 996 Kč, které žalobkyně ověřila prostřednictvím výpisů z běžného účtu žalovaného, dále žalobkyně vycházela z výdajů žalovaného ve výši 13 690 Kč měsíčně.7. Z listiny nadepsané „Podklady pre sudne konanie“ soud zjistil, že na základě dohody účastníků ze dne 28. 3. 2022 uhradil žalovaný ve prospěch bankovního účtu žalobkyně peněžní prostředky v souhrnné výši 40 508,89 Kč.8. Z listin nadepsaných „Výpis z běžného účtu“ soud zjistil, že pohyby na bankovním účtu žalovaného za období od 1. 1. 2022 do 28. 3. 2022 (konkrétně do poskytnutí předmětných peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč žalobkyní) sestávaly z příjmů v souhrnné výši 87 580 Kč (a to včetně blíže nespecifikovaných příjmů od jiných fyzických osob) a výdajů v souhrnné výši 87 579 Kč.9. Z listiny nadepsané „Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu“ a listiny nadepsané „Poštovní podací arch“ soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že je oprávněna požadovat po žalovaném úhradu částky v souhrnné výši 27 792 Kč.10. Z listin nadepsaných „Oznámení o právním zastoupení; výzva k úhradě dluhu“, „Poštovní podací arch“ a „Sledování zásilek“ soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou vzneseného nároku, a to do 5 dní od předání předmětné výzvy k poštovní přepravě. Uvedená výzva byla podána k poštovní přepravě dne 19. 6. 2024 a dodána do dispoziční sféry žalovaného dne 20. 6. 2024.11. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na projednávanou věc.12. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.13. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. K ustanovení