23 C 310/2023-35 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 655,60 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění tohoto svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 27. 6. 2022 byla mezi žalobkyní, prostřednictvím jejího zástupce společnosti [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno]. Obsahem této smlouvy bylo ujednání účastníků o tom, že žalobkyně poskytne společnosti [právnická osoba] za žalovaného peněžní prostředky ve výši 12 955 Kč, a to na nákup bílého elektra – televize. Žalovaný se zavázal předmětnou částku žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit úroky ve výši 24,50 % z dlužné částky ročně, to vše prostřednictvím pravidelných deseti měsíčních splátek po 1 444 Kč počínaje dnem 15. 7. 2022. Dne 1. 7. 2022 žalobkyně uhradila k rukám společnosti [právnická osoba] smluvenou částku. Žalovaný však účastníky sjednanou smlouvou o úvěru porušil, a to když ke dni 15. 8. 2022 druhou účastníky sjednanou splátku neuhradil. Žalobkyně proto v souladu s předmětnou úvěrovou smlouvou ke dni 29. 12. 2022 tento úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný však ani přes opakované upomínky ze strany žalobkyně dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že tuto svoji zákonnou povinnost bezezbytku splnila, když nahlédla do celé řady databází, evidencí a rejstříků, dále když vycházela z výše žalovaným tvrzených měsíčních příjmů a z žalobkyní stanovených měsíčních nákladů žalovaného na bydlení ve výši 1 000 Kč a dalších měsíčních nákladů žalovaného odpovídajících výši životního minima 3 860 Kč. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Z výpisu z obchodního rejstříku a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni 27. 6. 2022 (dostupného na https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p 27.6.2022) soud zjistil, že žalobkyně je společnost s ručením omezeným, která ke dni 27. 6. 2022 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 5. Z listin označených jako„ Mandátní smlouva“,„ Úvěrová smlouva č. [anonymizováno]“ a„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]“ a z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že se žalobkyně a žalovaný dne 27. 6. 2022 dohodli, že žalobkyně dočasně poskytne žalovanému, a to prostřednictvím poukázání peněžních prostředků ve prospěch bankovního účtu společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen jako„ [právnická osoba]), peněžní prostředky ve výši 12 955 Kč, přičemž předmětné peněžní prostředky žalovaný žalobkyní vrátí spolu s dalším dohodnutým poplatkem prostřednictvím celkem deseti měsíčních pravidelných plateb (hrazených od 15. 7. 2022) ve výši 1 444 Kč. 6. Z listiny označené jako„ Potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru“ soud zjistil, že žalobkyně dne 1. 7. 2022 poukázala ve prospěch bankovního účtu společnosti [právnická osoba] peněžní prostředky v souhrnné výši 12 955 Kč. 7. Z listiny označené jako„ [anonymizováno] - přehled plateb“ a listiny označené jako„ Tabulka umoření“ soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 18. 7. 2022 žalobkyni částku 1 444 Kč. 8. Z listiny obsahující tabulku s názvy rejstříků, evidencí či databází soud zjistil pouze toliko, že žalobkyně v souvislosti se jménem žalovaného eviduje v této tabulce specifikované rejstříky, evidence či databáze, a to včetně informací z nich získaných. 9. Z listiny označené jako„ Zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno]“ a listiny označené jako„ Dodejka“ soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokované částky ke dni 18. 1. 2023. 10. Z listiny označené jako„ Předžalobní upomínka“, snímku obrazovky obsahujícího informace o datu podání zásilky k poštovní přepravě a jejího dodání a tabulky obsahující informace o datu podání zásilky k poštovní přepravě soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokované částky. 11. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. 12. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 13. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 14. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 15. Podle § 2395 o. z. platí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 22. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení tak soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Žalobkyni tak vznikla povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. 23. Soudu se však nepodařilo zjistit, zda žalobkyně před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy skutečně ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení úvěruschopnost žalovaného posoudila. 24. K uvedenému soud připomíná související judikaturu, podle které věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský