23 C 371/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 109 Kč s příslušenstvím představující žalovaným dosud nevrácené peněžní prostředky, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,59 Kč, jakož i úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 109 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, načerpal žalovaný úvěr v souhrnné výši 10 000 Kč, který se zavázal žalobkyni vrátit, jakož i žalobkyni uhradit účastníky sjednaný poplatek a úrok, to vše v pravidelných 24 měsíčních splátkách. Vzdor své povinnosti však žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 4 761 Kč. Žalobkyně proto využila svého účastníky smluveného práva a dne 7. 7. 2023 předmětný úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě tohoto zesplatněného úvěru, a to včetně smluvní pokuty. Žalovaný však na uvedenou výzvu žalobkyně nikterak nereagoval a do dne vyhlášení rozsudku na žalobou uplatněný nárok ničeho neuhradil. Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru zjišťovala prostřednictvím registru NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku, zda, popř. jaké má žalovaný další závazky, případně jakým způsobem jsou tyto závěry žalovaným hrazeny. Dále byl žalovaný podroben credit scoringu, posouzení jeho příjmové i výdajové stránky, jakož i věk rodinný stav, atp. Na základě souhrnu všech těchto skutečností následně žalobkyně žalovanému předmětný úvěr poskytla.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro žalobkyni a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni 13. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, která ke dni 13. 9. 2022 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.5. Z elektronického dokumentu označeného jako „Úvěrová smlouva“, z elektronického dokumentu označeného jako „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, z elektronického dokumentu označeného jako „Informační memorandum o zpracování osobních údajů“ soud zjistil, že žalobkyně učinila elektronickou formou žalovanému návrh na uzavření dohody o tom, že (mimo jiné) žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, jakož i že žalovaný žalobkyni tyto peněžní prostředky vrátí a žalobkyni uhradí další poplatky, a to tak, jak je v předmětném návrhu podrobně specifikovaného.6. Z fotografií občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně disponovala fotografiemi občanského průkazu žalovaného.7. Z listiny označené jako „Bankovní výpis č. , číslo, “, z elektronického dokumentu označeného jako „Opis výpisu proplacení smlouvy“ a z elektronického dokumentu označeného jako „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalobkyně dne 13. 9. 2022 poskytla ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Rovněž bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje, že od 10. 10. 2022 do 17. 4. 2023 žalovaný žalobkyni uhradil peněžní prostředky v souhrnné výši 4 761 Kč.8. Z listiny označené jako „Potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik“ soud zjistil pouze toliko, že žalobkyně eviduje, že žalovaný disponuje příjmem 30 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti žalovaného je ve výši 60 000 Kč, žalovaný nemá žádné děti ani záznamy v registrech NRKI, SOLUS a CRIBIS.9. Z listiny označené jako „Výzva ke splacení celého úvěru“ a listiny obsahující informace o podání zásilek k poštovní přepravě soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokované částky (vyjma příslušenství), a to nejpozději do 21. 7. 2023.10. Z listiny označené jako „Předžalobní výzva k plnění“ a listiny obsahující informace o podání zásilek k poštovní přepravě soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokované částky.11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.12. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Podle § 551 o. z. platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.14. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.15. Podle § 1732 odst. 1 platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.16. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.17. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.19. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že ačkoliv byl vypracován návrh smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., který byl zároveň návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěr