33 C 132/2024-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 2 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČ , číslo, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČ , číslo, , jako postupníkem a novým věřitelem. Společnosti , právnická osoba, . byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČ , číslo, , dříve , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitel“), a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, případně v části jistiny z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla žalovaná částka převedena. Původní věřitel uzavřel dne , datum, se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytl žalované dne , datum, bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, částku 2 700 Kč. Vedle vrácení poskytnuté částky žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 2 700 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení, když žalovaná měla úvěr splatit nejpozději do 1. 8. 2017.2. Aktivní legitimace žalobkyně se odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, když na společnost , právnická osoba, . byla pohledávka postoupena společností , právnická osoba, ., a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .3. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalované.6. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu o úvěru. Soud si vyžádal zprávu z MONETA Money Bank, a. s., která sdělila, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované připsána částka 2 700 Kč z účtu č. , č. účtu, vedené na , právnická osoba, . K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 11. 1. 2024.7. Na základě uvedených důkazů bylo zjištěno, že na účet žalované poskytl právní předchůdce žalobkyně plnění ve výši 2 700 Kč, jakožto plnění na domnělý závazek, který ovšem platně nevznikl. Soud vyhodnotil žalovaný nárok jako bezdůvodné obohacení vzniklé na základě plnění bez právního důvodu.8. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. Žalovaná je podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci neuhradila ničeho a žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 2 700 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Ohledně prodlení žalované soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11. 1. 2024 zaslanou spolu s oznámením o postoupení pohledávky, předenou téhož dne k poštovní přepravě, a to ve lhůtě do tří dnů. Tato výzva se nemohla do sféry dispozice žalované dostat dříve než 15. 1. 2024 (ust. § 573 o. z.), tedy od 19. 1. 2024 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soud vázán návrhem žalobkyně přiznal úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní z částky 2 700 Kč ode dne 19. 1. 2024 do zaplacení. Ve zbytku nároku žalobkyně na zaplacení příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení §142 odst. 1 o.s.ř. na jehož základě žalobci, jako účastníku ve sporu úspěšnému, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, a to odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, výzva k plnění) s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž podle zmíněného §14b odst. 2, advokátního tarifu. Spolu s příslušnou DPH tak náklady řízení představují 1 489 Kč a tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.14. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že žalobce uplatnil již více žalob s obdobnými nároky, tj. na obdobném skutkovém základu.