33 C 313/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 15 284,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 12 497 Kč včetně pojištění, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 624472 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,69 % ročně sjednanou ve smlouvě o úvěru, částku za zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 210 Kč a pojištění v částce 2 340 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 20 497 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 263 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Ke dni 22. 10. 2021 činila dlužná jistina 6 519,94 Kč a dlužný poplatek částku 8 764,94 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná uhradila celkem částku 3 156 Kč. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 15 874,88 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 6 519,94 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 8 764,94 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 280,95 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 842,70 Kč, úroků ve výši 18,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 519,94 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 519,94 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] zákaznickou kartou klienta ze dne 25. 3. 2021, přehledem plateb ke smlouvě [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 včetně dokladu o odeslání. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Za nedílnou součást smlouvy prohlásily její strany smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy. Ze smlouvy bylo zjištěno, že uvedená společnost žalované poskytla částku 8 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaná se zavázala za půjčku uhradit poplatek 12 497 Kč včetně pojištění, tedy celková částka k úhradě činila 20 497 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaná měla dluh zaplatit v 78 týdenních splátkách po 263 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně uhradila na dluh celkem částku 3 156 Kč. Soud zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikovaných v Příloze č. 1 k této smlouvě. Z uvedené Přílohy č. 1 vyplývá, že se jednalo i o pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, v němž byla zároveň vyzvána k úhradě pohledávky ve výši 22 510,80 Kč bez příslušenství. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byla žalovaná vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2023 předanou dne 2. 6. 2023 k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku. 5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2390 a násl. o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2390 o. z. vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 7. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet. 12. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně pouze uvedla, že před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavření smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalovaná před uzavřením smlouvy svým podpisem potvrdila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, a že si je vědoma, že tyto informace [anonymizováno] ověřil a vyhodnotil. 13. Žalobkyně k žalobě doložila zákaznickou kartu, ve které jsou zaznamenána pouze informace získané od žalované. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy na mateřské dovolené, uvedl příjmy 10 000 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. Dále je uvedeno, že má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti se splátkou 300 Kč měsíčně. Dále je v zákaznické kartě zaznamenáno, že žalovaná je svobodná, žije u rodičů, má tři vyživovací povinnosti, má základní vzdělání. Jako další čistý příjem domácnosti uvedla 29 000 Kč. Dokumenty, ze kterých by bylo možné ověřit příjmy a výdaje žalované a domácnosti, soudu doloženy nebyly. Podle soudu tedy není zřejmé, zda a jaké dokumenty nezbytné k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované byly právnímu předchůdci žalobkyně skutečně doloženy, a jaké údaje obsahovaly. Pokud žalobkyně vycházela z příjmů a výdajů uvedených samotnou žalovanou, měla tyto údaje ověřovat tím spíše, že z nich vyplynulo, že žalovaná celkové měsíční výdaje uvedla ve výši 5 000 Kč, což zcela jistě není reálné za situace, kdy měla dvě vyživovací povinnosti. Blíže nebyly zjišťovány a ověřovány podstatné výdaje žalované. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření smlouvy měla vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žal