42 C 116/2024-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 22 890 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, , ze kterého byla před tím provedena verifikační platba zasláním 1 Kč, žalobkyně identifikovala platbu uvedením variabilního symbolu , var. symbol, , jenž odpovídá rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 40% p. m. (měsíčně). Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. Ke dni 19.9.2023 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za dobu od 20.9.2023 do 24.1.2024 v kapitalizované výši 1 890 Kč. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“ Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně svou nepřítomnost omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud tedy vyšel z obsahu spisu a provedl dokazování.3. K důkazu byla provedena smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , potvrzení o platbě ze dne , datum, , výpis z běžného účtu žalovaného za období od 1-4/2023, kopie rodného listu a občanského průkazu žalovaného, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16.9.2023 a předžalobní upomínka ze dne 24.1.2024 s podacím lístkem z téhož dne.4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. 100522, která byla uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku (dále jen „Smlouva“), Smlouvou se žalobkyně zavázala žalovanému označenému jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, e-mailem a telefonním číslem poskytnout bezúčelový úvěr do výše limitu 20 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 40% měsíčně, s tím, že žalovaný měl splácet každý měsíc nejpozději k 16. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně, podpis žalovaného je prostý elektronický. Žalobkyně převedla dne , datum, žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, částku 15 000 Kč, jedná se skutečně o účet žalovaného, což žalobkyně doložila výpisem z běžného účtu žalovaného za období od 1-4/2023. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 19.9.2023 a žalovaného o zepslatnění informovala dopisem spojeným s poslední výzvou ze dne 16.9.2023. K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 24.1.2024, která byla téhož dne předána k doručení žalovanému. V rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného měla žalobkyně k dispozici rodný list a občanský průkaz žalovaného a dále výpisy z běžného účtu žalovaného za období od 1-4/2023, ze kterých ovšem vyplývá, že žalovaný hospodařil 4 měsíce před poskytnutím úvěru s minusovým zůstatkem na účtu, dle posledního výpisu za období 4/2023 činil zůstatek na účtu ke konci měsíce -30 000 Kč.5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Je pravdou, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27.9.2023 je uvedeno, že k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru nepostačí pouze samo zjištění, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné prověření úvěruschopnosti klienta, důsledek v podobě sankce neplatnosti takové smlouvy se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno na jisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.7. Žalobkyně k procesu prověření úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že k ověření výše příjmů poskytl žalovaný žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu a žalovaný byl dále lustrován ve veřejně dostupných databázích CEE, ISIR, CRKI, BRKI a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Z doložených výpisů z účtů žalovaného za období měsíců 1-4/2023 bylo zjištěno, že žalovaný hospodařil 4 měsíce před poskytnutím úvěru s minusovým zůstatkem na účtu, dle posledního výpisu za období 4/2023 činil zůstatek na účtu ke konci měsíce -30 000 Kč. Žalobkyně tedy na základě předložených výpisů z účtu musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když žalovaný evidentně nebyl schopen nakládat se svými finančními prostředky tak, aby jeho výdaje trvale nepřevyšovaly příjmy. Namísto toho poskytla žalovanému jistinu úvěru bez stanovení pevných termínu splácení dlužné jistiny, s úrokem 40 % měsíčně z dlužné jistiny, tj. 480% ročně, jehož výše je v rozporu s dobrými mravy.8. Nedostatek označení důkazů k tvrzení, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, mohl být zhojen postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání o